Turistika bez odpadů: chyba, která zničí celý dojem

Před túrou si zkontrolujte předpověď, ale počítejte i s tím, že se počasí v horách změní během hodiny. Oblečení uložte do batohu tak, abyste na izolační a ochrannou vrstvu dosáhli bez zastavení a bez sundávání batohu. Kdo vrství vědomě a pravidelně upravuje oblečení podle pohybu a počasí, ten dojde do cíle v suchu a teple. Kdo to podcení, ten se zastaví, začne se třást a túru ukončí dřív, než plánoval.

Typická chyba je naplánovat dopoledne plné procedur a odpoledne výlety. Dítě to vydrží dva dny a pak přijdou kolapsy, pláč a nemoc. Procedury si rozložte tak, aby mezi nimi byla alespoň hodina pauzy na jídlo a odpočinek. Pokud máte dvě děti, střídejte se s partnerem nebo si domluvte hlídání. Pitná kúra se podává v přesných časech, což se s malými dětmi sladí jen obtížně. Pijte raději menší dávky častěji a mimo procedury.

Zvláštní pozornost věnujte cumulonimbům. Rostou do velké výšky, mají tmavou základnu a často plochou horní část. Přinášejí bouřky, kroupy a nárazový vítr. V horách se objevují rychle, hlavně odpoledne v teplých měsících. Jakmile takový mrak uvidíte růst nad hřebenem, sejděte z exponovaných míst a vyhněte se otevřeným pláním. Blesk v horách není vzácnost.

Typická chyba je spoléhat na to, že na trase budou odpadkové koše. V chráněných krajinných oblastech často nejsou vůbec a v malých vesnicích bývají přeplněné. Další chyba je brát si vlhčené ubrousky – nejsou kompostovatelné a v přírodě se nerozloží. Stejně tak se nevyplácí kupovat jídlo v malých obchodech na startu trasy; bývá dražší a v plastu. Lepší je připravit si svačinu doma.

Trasu skládejte podle stoupání, ne podle vzdálenos

Základem je jídlo, které se vejde do ruky a nemá obal. Pečivo, sýr, sušené maso, ovoce, ořechy koupené do vlastního plátěného pytlíku. Místo kupovaných tyčinek si namíchejte vlastní směs ořechů a sušeného ovoce – nasypete ji do malé krabičky, kterou po cestě znovu použijete. Káva nebo čaj se dají vzít v termosce, ne v kelímku. Pokud si vaříte vodu na plynovém vařiči, berte jen tolik, kolik vypijete, a zbytky nevylévejte do přírody.

První turistický batoh se nevybírá podle barvy ani podle toho, co má v regálu kamarád. Rozhoduje objem, délka zad a způsob nošení. Většina začátečníků koupí batoh o pár litrů větší, než potřebuje, a pak ho roky nosí poloprázdný a přetížený jen proto, že do něj nacpe i to, co vůbec nevyužije. Začněte tím, že si doma srovnáte, co s sebou na jednodenní výlet skutečně berete. Voda, svačina, náhradní tričko, mikina, pláštěnka, lékárnička a powerbanka se vejdou do 20–30 litrů. Na dvoudenní přechod s přespáním v chatě potřebujete spíš 35–45 litrů. Teprve podle tohoto čísla se dá vybírat dál.

Většina lidí vyrazí na českou turistickou trasu s lahví vody, svačinou v alobalu a tyčinkou v plastu. Cestou pak řeší, kam s obalem, a často ho strčí do batohu, kde se rozmočí nebo rozsype. Přitom stačí změnit pár věcí ještě doma. Nejde o to být ekologický za každou cenu, ale o to, abyste se na trase nezdržovali hledáním koše a nenosili zbytečnou váhu.

Výsledek není jen méně odpadu v batohu. Je to i menší únava, protože nenesete zbytečný plast, a lepší pocit z trasy. Česká krajina není skládka a každý, kdo jde s vlastním nádobím, k tomu trochu přispěje. Začněte jednou věcí – třeba tím, že si zítra na výlet vezmete místo kupované vody tu z kohoutku v nerezové láhvi.

Před odchodem si zkontrolujte, že máte vše, co se dá znovu použít: láhev, krabičku, příbor, sáček na odpad. Na trase pak platí jednoduché pravidlo – co si přinesete, to si také odnesete. Pokud narazíte na studánku, doplňte vodu, ale nenechávejte tam láhev ani obal. V restauraci na konci trasy se nebojte zeptat, zda vám dají vodu do vlastní lahve; většinou to jde.

Co si vzít místo jednorázových věcí Místo plastové lahve použijte dvě menší nerezové nebo silikonové. Jsou těžší, ale vydrží a vodu doplníte na každé studánce nebo v obci. Na trase se vyhněte nákupu limonád v petkách; pokud už něco koupíte, hledejte vratné sklo. Ubrousky nahraďte látkovým hadříkem, který po použití vyperete. Na odpadky si vezměte pevný sáček, který se dá uzavřít – ne igelitku, která se protrhne. Do něj pak sbírejte i to, co najdete po ostatních; na českých trasách je po víkendu běžné najít papíry od svačin nebo nedopalky.