Snímatelné povlaky: kde lidé nejčastěji chybují

První příčinou je vlhkost. Potahovina je tkanina s určitou nasákavostí. V místnosti, kde se topí a větrá nepravidelně, kolísá relativní vlhkost mezi dnem a nocí. Látka přijímá vlhkost ze vzduchu, roztahuje se, a když vzduch vyschne, smršťuje se. Pokud je potahovina přilepená nebo přišitá k pevnému podkladu, který se neroztahuje stejně, vzniká pnutí. To se projeví jako vlny nebo uvolněná místa. Řešením je udržovat vlhkost v místnosti stabilně mezi 40 a 60 procenty. Pomůže i to, když nábytek nestojí přímo u zdroje tepla.

Kde pára poškodí povrch i konstrukci Další rizikovou skupinou jsou přírodní kameny, které jsou citlivé na kyseliny i teplo. Mramor, travertin a vápenec při kontaktu s horkou párou matní, ztrácejí lesk a mohou se objevit mikropraskliny. Stejně tak škodí pára na lakovaných nebo voskovaných kamenných deskách. U kamen je bezpečnější měkký hadr, vlažná voda a prostředek s neutrálním pH. Vyhněte se i páře na cementové spáry – tlak může vyplavit pojivo a spára se rozpadne.

Jak poznat, že kombinace ještě fungu

Nejúčinnější je napařování. Napařovač držte asi deset centimetrů nad látkou a pomalu přejíždějte. Pára pronikne do vláken, ta se narovnají a získají zpět původní výšku. Nikdy napařovač netlačte přímo do tkaniny a nezdržujte se na jednom místě déle než dvě sekundy. U syntetického sametu nejprve vyzkoušejte postup na skrytém místě, protože některá vlákna se při vyšší teplotě mohou trvale poškodit. Žehličku nepoužívejte přímo, pokud na ni nemáte napařovací nástavec a látku přes tenkou bavlněnou utěrku.

Nejčastější chybou je čištění dřeva a dýhy. Pára otevírá póry, zvedá vlákna a způsobuje, že povrch zhrubne a zbělá. U lakovaného nebo olejovaného dřeva se navíc může porušit ochranná vrstva a vzniknou šedé skvrny. Pokud už na dřevo páru použijete, držte trysku alespoň dvacet centimetrů od povrchu, nepřejíždějte na jednom místě a ihned utírejte do sucha. Lepší je ale vlhký hadr s jemným prostředkem a následné osušení.

Snímatelné povlaky vypadají jako jednoznačná výhoda. Povlékne se to jako povlečení, vypere, nasadí zpět a nábytek je jako nový. Jenže právě v tomhle zdánlivě jednoduchém postupu se skrývá řada míst, kde se dá snadno udělat chyba. A ta se neprojeví hned, ale třeba po půl roce, kdy povlak začne klouzat, drhnout nebo se trhat v rozích.

Praktický postup při přepnutí je jednoduchý, ale vyžaduje trpělivost. Potah se musí sundat celý, ne jen na viditelné části. Pěnu je nutné zkontrolovat, případně vyměnit za tvrdší, a teprve pak se tkanina napíná od středu k okrajům. Důležité je napínat rovnoměrně, ne jedním směrem. Kdo tahá jen za jeden roh, vytvoří nové napětí, které se po pár týdnech projeví na opačné straně.

Poslední skupinou jsou nátěry, laky a lepidla. Horká pára rozpouští vosky, olejové lazury a některé akrylové laky. Na nábytku nebo parketách tak vzniknou mapy a odřeniny. U plastů a laminátů zase může dojít k deformaci nebo odlepení hran. Vždy si nejdřív přečtěte doporučení výrobce povrchu, a pokud si nejste jistí, zvolte ruční čištění. Pára je skvělá na dlažbu, spáry, nerez a sklo, ale na citlivé materiály raději sáhněte po jemných prostředcích a trpělivosti.

Zapomínat se nemá ani na textilie a čalounění. Pára sice osvěží, ale u některých vláken způsobí sražení nebo vytvoření skvrn od vodního kamene. Hedvábí, vlna a směsi s elastanem mohou ztratit tvar. U čalounění zase hrozí, že se vlhkost dostane do výplně a vznikne plíseň. Pokud páru na textil použijete, nejprve ji vyzkoušejte na skrytém místě a nechte důkladně proschnout. U kožených a semišových povrchů se páře vyhněte úplně.

Elektronika a spotřebiče s obrazovkami patří k absolutním zákazům. Pára proniká do štěrbin, sráží se na chladných částech a způsobuje zkrat nebo korozi kontaktů. Nikdy ji nepoužívejte na televizory, monitory, notebooky, klávesnice ani na ovládací panely praček a myček. Stejně tak nepoužívejte páru na kožené výrobky – kůže ztvrdne, popraská a ztratí přirozený olej. U kožené obuvi a sedaček postačí vlhký hadr a speciální přípravek na kůži.

Parní čistič je lákavý pomocník. Pára rozpouští tuk, dezinfikuje a proniká do spár, kam se kartáček nedostane. Jenže vysoká teplota a vlhkost nejsou univerzální. U řady materiálů způsobí nevratné škody – od zmatnění laku přes deformaci až po uvolnění lepidla. Než páru nasměrujete na povrch, ověřte, co snese. Níže najdete konkrétní materiály, u kterých je pára špatná volba, a vysvětlení proč.