Rekonstrukce koupelny aneb proč jsem se zbavila vany a dala šanci sprchovému koutu

Samotná aplikace tapety není nic pro netrpělivé. Důležité je připravit podklad. Staré vrstvy barvy musí být srovnané, jinak se pod tapetou vytvoří bubliny. A když už jsem u praktických rad, při lepení vždy používejte lepidlo s prodlouženou dobou otevření. Lépe se s ním pracuje v rozích a kolem zásuvek. Tapeta v interiérech vyžaduje respekt k detailům. Jednou jsem kvůli spěchu nalepila pás křivě a musela celý kus trhat. Od té doby si dávám pozor na olovnici a pravidelné měření. Stojí to za čas. Dobře nalepená tapeta vydrží deset let i déle a za tu dobu ušetříte za malová


Souběžně s koupelnou jsem řešila i obývací pokoj, který je tak akorát na gauč a stůl. Když přijedou přátelé na víkend, nemají kde spát. Naskytla se mi možnost koupit rozkládací pohovku s velvet upholstery v tmavě modré barvě. Látka je hebká na dotek, ale překvapivě odolná vůči skvrnám od kávy. Pohovka má jeden chytrý detail - click-clack mechanism, díky kterému ji jednou rukou překlopím do lehátka za pět vteřin. Žádné tahání za madla a hledání návodu. Pod sedákem je navíc úložný prostor na povlečení a deky. Když jsem ji viděla poprvé, říkala jsem si, že to bude další krám, který zabere půlku místnosti. Ale opak je pravdou. Pohovka je úzká a hluboká akorát na posezení, a po rozložení vznikne rovná plocha na spa


Největší oříšek byl vždy prostor pro uložení lůžkovin. Když máte rozkládací pohovku, polštáře a deky musí být po ruce, ale zároveje nesmí kazit vzhled. Zde se vyplatilo investovat do sedací soupravy s úložným prostorem pod sedákem, který je přístupný přes klik-klak mechanismus. Stačí lehký pohyb a záda se sklopí, sedák vysune a vy máte za pět vteřin rovnou plochu na spaní. Pod tuto část jsem umístila prostorný šuplík na povlečení a přikrývky. Aby celý kus nábytku působil lehce, zvolila jsem sametové čalounění v barvě hořčice, které krásně kontrastovalo s šedou tapetou na stěně. Samet je praktický, nesbírá tolik prachu a dodává místnosti luxusní nádech i v malém by


Klíč k přežití v garsonce je bed with storage. Když jsem do bytu pořídila postel s výsuvnými šuplíky, přestala jsem mít doma bordel. Už žádné krabice pod postelí, do kterých se práší a kde končí vše, co nevidíte. Do šuplíků se vejde ložní prádlo, zimní deky, dokonce i boty, které nosíte třikrát do roka. Důležité je, že postel nemá být příliš vysoká, aby místnost nepůsobila jako skladiště. Zvolte rám, který je nízko u země. A k tomu patří slatted frame. Laťkový rošt není žádná vychytávka pro hipstery. Je to základ. Pokud máte foam mattress s hustotou 16 cm, potřebuje prodyšnost, aby se v něm neusazovala vlhkost a plísně. Laťkový rošt to zařídí. Bez něj byste se za rok probudili do propadlé jámy a matrace by voněla jako sk


Pamatuji si, jak jsem se bála, že garsonka bude působit stísněně, když do ní narvu pohovku, postel a stůl. Pak jsem si uvědomila, že problém není v nábytku, ale v barvách. Tmavé dřevo a těžké závěsy zabijí každý malý prostor. Já jsem zvolila světlý odstín podlahy, bílé stěny a jen jeden výrazný kus - ten sametový gauč. Všechno ostatní je neutrální. Žádné vzory, žádné kytky na zdi. Aby místnost nevypadala jako showroom, přidala jsem textilie. Těžký lněný přehoz na postel, který přes den slouží jako deka na gauč. A pár polštářů, které můžete hodit na zem, když potřebujete místo na cvičení nebo na stolek pro ho


Při zařizování většího bytu jsem narazila na nový problém. Chodba byla úzká a tmavá, připomínala spíš tunel než místnost. Běžná malba nestačila. Sáhla jsem po tapetě s vertikálními pruhy v odstínech stříbrné a bílé. Tapeta v interiérech dokáže s proporcemi divy. Pruhy opticky zvedly strop a stěny se jakoby rozevřely. Abych podpořila efekt, umístila jsem na konec chodby velké zrcadlo v dubovém rámu. Když teď přijdou hosté, často se zastaví a ptají se, kde se ten prostor vzal. Přitom jde jen o chytrou volbu vzoru a světlých tónů, které odrážejí denní světlo ze vstupních dveří. Žádná kouzla, jen promyšlený des


První věc, kterou jsem si uvědomila, když jsem se přestěhovala do své první garsonky, bylo, že každý centimetr musí mít svůj důvod. Nebyla to romantika. Byl to osmnáct metrů čtverečních, kde se vešla postel, stůl a hromada krabic. Když jsem si přivezla starou sedačku od babičky, zabrala polovinu místnosti a já neměla kam dát šaty. Právě tehdy jsem pochopila, že studio apartment design není o tom, mít hezké věci. Je to o tom, vybrat si jednu chytrou věc, která zvládne tři funkce, a zbytek obětovat. Nečekejte žádnou kýčovitou dokonalost. Počítejte s kompromisy. Ale hlavně počítejte s tím, že vaše garsonka může být útulná, i když je malá. Základem je přestat myslet na to, co vám chybí, a začít řešit, co se tam ve