Podlaha v obýváku, která zvládne i spaní na dvě doby

Sama jsem dlouho váhala, jestli do obýváku nalepit tapetu s květinovým vzorem. Nakonec jsem zvolila tlumený rustikální styl – svislé linky připomínající staré prkno. Výsledek? Když večer sedím na vyklápěcím gauči, mám pocit, že jsem na venkově. A to i přesto, že za oknem hučí tramvaj. Mimochodem, vyklápěcí gauč s mechanismem click-clack se stal mým zachráncem. Jedním pohybem ruky z něj udělám lehátko, druhým postel. Žádné tahání matrací, žádné hledání polštářů. A právě na tom je založená celá filozofie malého bydlení: každý kus nábytku musí sloužit minimálně dvěma účelům. Tapeta v interiéru může být tím třetím – je to dekorace, ale také optický nástroj. Pomáhá definovat zóny. V garsonce, kde postel sousedí s kuchyňskou linkou, je tapeta za lůžkem jasným signálem: tady končí vaření, začíná odpoči


Častým oříškem jsou byty s velmi nízkými stropy nebo s atypickým tvarem. Tam se nevyplatí cpát obří skříně nebo masivní postele. Místo toho vsaďte na vizuální lehkost. Když jsem pracovala v jedné pražské panelákové garsonce s výškou stropu pouhých dvě stě čtyřicet centimetrů, zvolila jsem nízkou postel s úložným prostorem a čistými liniemi. Žádné těžké dřevo, žádné ozdobné lišty. Pouze jemné velvet upholstery v šedé barvě, které opticky snižovalo objem nábytku. A samozřejmě foam mattress o hustotě padesát kilogramů na metr krychlový, která je dostatečně pevná, ale zároveň se dá snadno převrátit a vyvět


Když jsem zařizoval byt 2+1 o padesáti čtverečních, každý centimetr musel makat. Žádný samostatný pokoj pro hosty, žádné špajzky na lůžkoviny. Living room flooring tady muselo snést dvě role: běžný provoz s kávou na konferenčním stolku a párkrát do měsíce spaní na dvě osoby. Zvolil jsem vinylové dílce v odstínu světlého dubu. Důvod? Jsou dost měkké na to, aby na nich člověk stál bosý, ale zároveň odolné vůči posouvání nábytku. A hlavně pod ně můžete dát tenkou akustickou podložku, která při rozkládání pohovky netlumí zvuk jako tlustý koberec, ale ani nevrže jako levný lamin


První věc, kterou musíte vyřešit, je spaní. Loft je o vzdušnosti, a tak klasická postel s čelem o rozměrech královské rakve prostor zbytečně uzavře. Sáhněte po bed with storage. Postel s úložným prostorem pod matrací je geniální trik, jak do místnosti propašovat místo na ložní prádlo, deky nebo zimní bundy, aniž byste museli kupovat další skříň. Když k tomu přidáte pevný slatted frame, tedy lamelový rošt, tělo se vám odmění kvalitním spánkem. Nešetřete na matraci. V loftu často spíte v jedné místnosti s celým bytem, a tak 16 cm foam mattress s paměťovou pěnou dokáže zázraky. Nejenže se přizpůsobí každé křivce, ale také tlumí hluk při převalování, což oceníte, když váš partner vstává dřív. Problém ale nastává ve chvíli, kdy k vám přijede máma na víkend. Najednou potřebujete druhé lůžko, ale v obýváku už není metr čtvereční vol


Teď k tomu, co dělá loft loftem. Materiály. Kov, sklo, holé cihly a beton. Ale pozor na sterilitu. Chcete, aby váš byt vypadal jako galerie, ne jako nemocnice. Zjemněte tvrdé povrchy textilem a barvami. Výborně funguje velvet upholstery na pohovce nebo křesle. Sametový povrch v tlumené modré, hořčicové nebo tmavě zelené dodá industriálnímu prostoru luxusní nádech, aniž by působil kýčovitě. Chyba, kterou dělá skoro každý, je, že zapomene na zeď za gaučem. V loftu byste měli mít dominantní prvek. Může to být velkoformátové plátno, průmyslové hodiny nebo holá cihlová zeď. Pokud cihlu nemáte, nebojte se tapety s imitací cihly. Je levnější a snáz se udržuje. Jen ji nalepte od podlahy ke stropu, ne jen do půlky. Polovičatá řešení v loftu působí laci


Když jsem se před pár lety stěhovala do prvního vlastního bytu o rozloze 32 metrů čtverečních, měla jsem jasnou představu: vzdušný, světlý prostor s nádechem skandinávského minimalismu. Realita byla tvrdší. Malý obývák s kuchyňským koutem pojal sotva pohovku a stůl, přičemž každý centimetr podlahy byl vzácný. Skandinávský interiér láká svou jednoduchostí, ale v praxi narazíte na nedostatek úložných prostor a nutnost řešit přespávání hostů. První otázka zněla: kam s lůžkovinami, když nemám ani komoru, ani vestavěnou skříň? Odpověď přišla s prvním kusem nábytku, který změnil celý konc


A co koupelna? I tam se dá loftový duch vtělit, i když je to nejmenší místnost v bytě. Otevřete sprchový kout bez dveří, jen se skleněnou zástěnou. Na podlahu dejte velkoformátové dlaždice v betonovém vzhledu. A umyvadlo? Zavěste ho na zeď a pod něj dejte otevřenou polici z masivu. Žádná skříňka, jen prkno na ručníky. Zní to drsně, ale funguje to. Problém nastává s úložným prostorem na kosmetiku. Tady pomohou závěsné kovové police nebo staré průmyslové regály. Nepoužívejte plastové organizéry. Kazí celý dojem. Místo nich vsaďte na skleněné dózy a kovové košíky. Každý detail v loftu by měl mít svoji funkci, ale zároveň vypadat, jako by tam patřil odjakž