Nátěr, nebo olej: čím ochránit terasová prkna před vodou a kluzem
Druhým viníkem je tkanina povlaku. Hutné tkaní s vysokou hustotou nití zadrží i jemné prachové peří, zatímco řídké bavlněné plátno propustí každé pero. Při nákupu se vyplatí zkontrolovat hustotu tkaniny proti světlu – pokud skrz ni prosvítá ruka, je příliš řídká. Stejně důležitý je způsob šití: švy musí být dvojité a zakončené, ideálně s vnitřním obšitím. Jednoduchý šev se časem roztáhne a stane se hlavní cestou úniku.
Terasa z prken dřív nebo později zšedne, nasákne vodou a v zimě začne klouzat. Rozhodující není značka přípravku, ale to, jestli zvolíte nátěr, nebo olej, a jak povrch připravíte. Špatná příprava zničí i drahý prostředek, zatímco poctivé obroušení a správné nanesení zachrání i levnější variantu.
Jak na rozvržení a řezán
Po zatvrdnutí betonu proveďte kontrolu ještě jednou, ideálně dlouhou latí nebo vodováhou položenou přes více patek. Pokud najdete odchylku, můžete ji srovnat tenkou vrstvou vyrovnávací malty, ale jen tam, kde je potřeba. U větších rozdílů je lepší patku nadbetonovat v bednění než ji jen „přetmelit". Práce bez laseru není pomalejší kvůli měření, ale kvůli tomu, že se každá chyba musí hledat ručně. Kdo si na začátku určí jednu rovinu a drží se jí, dokončí vyrovnání patek stejně přesně jako s přístrojem.
Mechanické kotvy, jako jsou rozpěrné šrouby nebo segmentové kotvy, dobře drží v pevném betonu. Vyžadují ale přesný průměr vrtáku a dostatečnou hloubku. Chemické kotvy jsou vhodnější pro děrované cihly, pórobeton nebo tam, kde hrozí vibrace. Vždy je třeba vyvrtanou díru nejprve vyčistit od prachu – kartáčkem a výplachem. Prach snižuje únosnost až o polovinu. Lepidlo se aplikuje od dna díry, nikdy ne jen na povrch, a kotva se musí zatížit až po úplném vytvrdnutí.
U oleje platí, že méně je více. Naneste tenkou vrstvu hadrem nebo štětcem, nechte vsáknout a přebytek po 20 až 30 minutách setřete. Druhá vrstva se přidává jen tam, kde je prkno ještě suché. Tlustá vrstva oleje zůstane na povrchu, lepí se a chytá na boty. U nátěru je postup opačný: dvě až tři slabé vrstvy, mezi nimi přebrousit jemným papírem a odstranit prach. Silná vrstva praská a odlupuje se v celých plátech.
Zelení a textilem doladíte měkkost. Rostliny v nádobách stejné barvy jako fasáda opticky prodlouží obývák za dveře. Venkovní koberec z polypropylenu sjednotí dlažbu a změkčí došlap. Polštáře berte z materiálu, který přežije déšť, a na zimu je noste dovnitř. Pokud terasa navazuje na obývák, držte stejnou výšku sedačky i stolku, jakou máte uvnitř. Když je venkovní stolek o deset centimetrů nižší, vzniká mezera, kterou při posezení ucítíte.
Základem je pevný výchozí bod, od kterého se měří vše ostatní. Může to být roh stavby, horní hrana už hotové patky nebo zatlučený kolík s jasně označenou výškou. Od tohoto bodu se přenáší výška pomocí vodováhy, provázku a metru. Nikdy neberte jako referenci terén ani horní hranu bednění, pokud se bednění postupně posouvá – vznikne postupná odchylka, která se na konci projeví jako schod.
Klouzaní neřeší jen prostředek, ale i struktura. Hladká prkna po nátěru jsou za deště nebezpečná. Pomůže drsný nátěr nebo příměs proti skluzu, případně obrácení prken drážkou nahoru. Vyhněte se voskům a silikonovým přípravkům, které povrch udělají kluzkým i za sucha. Na schody a okraje dejte protiskluzové pásky, které se prodávají v rolích a lepí se přímo na dřevo.
Nejčastější chybou je měření od různých bodů. Když se každá patka vyrovnává samostatně podle terénu, rovina se rozpadne. Další chybou je spoléhání na to, že se beton „usadí sám" – neusadí, rozdíl zůstane. Pozor také na provázek, který se prověsí nebo na kterém sedí voda; prověšený provázek ukazuje nepravou rovinu. Hadici s vodou zase chraňte před bublinkami a před přímým sluncem, které mění hustotu vody.
Jak postupovat, když se rozhodnete pro obnovu Prkna nejdřív umyjte tlakovou vodou nebo tvrdým kartáčem a nechte alespoň dva dny proschnout. Vlhkost je nejčastější důvod, proč nový nátěr po pár měsících odpadne nebo olej zůstane lepivý. Teplota při nanášení má být mezi 15 a 25 °C, bez přímého slunce a bez větru, který by práci vysušoval. Nikdy nenanášejte na rozpálená prkna, prostředek zaschne dřív, než se vsákne.
Údržba rozhoduje o tom, jak dlouho ochrana vydrží. Olejovaná terasa se obnovuje jednou za rok až dva, nátěr vydrží tři až pět let, ale nesmí se přetírat, dokud stará vrstva drží. Každé jaro prkna umyjte, zkontrolujte šrouby a mezery, kterými odtéká voda. Když voda zůstává stát v prohlubních, dřevo tam začne černat a hnít dřív než jinde. Nejčastější chyba je nátěr na vlhké nebo špinavé prkno, druhá je příliš tlustá vrstva. Obě vedou ke stejnému výsledku: ochrana se oloupe a terasa klouže víc než předtím.