Když se na dvoře objeví dravec, chovejte slepice jako kořist

Kde AI pomůže a kde si naběhne

Když dravec létá, přikryjte výběh sítí Proti jestřábovi, káňatovi nebo výrovi je pozemní plot zbytečný. Potřebujete celistvou střechu nad výběhem – ptačí síť s oky do pěti centimetrů, napnutá a dostatečně vysoká, aby se ptáci nemohli zachytit. Síť musí být upevněná ke konstrukci, ne jen položena na rámech, protože ji vítr odfoukne. Zvlášť nebezpečné jsou ranní a podvečerní hodiny, kdy dravci loví nejaktivněji. Pokud slepice pouštíte na volný výběh, dělejte to jen v době, kdy jste poblíž a máte nad nimi přehled.

Největší chybou je cpát do podschodí křeslo, které se tam nevejde do hloubky. Řešením je lavice na míru nebo nízké čalouněné sedátko bez područek. Hloubka sedáku 45 až 50 cm stačí, delší už zabírá místo nohám. Pokud je podlaha studená, položit pod nohy koberec nebo kus podlahové krytiny z přírodního vlákna. Světlo neřešte stropním svítidlem, do šikminy se nevejde a oslňuje. Lepší je nástěnné rameno nebo stojací lampa s ohebným krkem, umístěná za ramenem sedícího.

Pozor na běžné chyby. První je přeplněná pračka — povlečení se v ní mačká, tře o sebe a švy se dřív vytrhnou. Druhá je dávkování prostředku „od oka": přebytek se nevypláchne a zanechává na látce lepkavý povlak, který chytá prach. Třetí je sušení na přímém slunci nebo na rozpáleném radiátoru. Čtvrtou chybou je skladování vlhkého povlečení v uzavřené skříni, kde vzniká zatuchlý pach a plíseň.

Nakonec se ptejte dítěte, co mu v koutku vadí. Často si všimne maličkosti, kterou dospělý přehlédne – třeba ostré světlo, vrzající židle nebo bratr, který mu kouká přes rameno. Společně najděte řešení. Když dítě cítí, že prostor je jeho, bude se v něm učit ochotněji a soustředění přijde samo.

Typické chyby, které lidi dělají opakovaně: podceňují podhrabání, používají staré pletivo s velkými oky, nechávají slepice venku i při soumraku nebo si myslí, že jeden pes na dvoře vyřeší všechno. Pes může pomoci, ale jen když je venku a v noci štěká. Nakonec počítejte s tím, že ztráta se nikdy nedá vyloučit úplně. Když dravec jednou uspěje, vrátí se. Proto po každém incidentu zkontrolujte celý obvod, opravte poškozená místa a teprve potom pořiďte nové slepice.

Nejčastější chybou je zalévání v zimě stejně jako v létě. Druhou častou chybou je ponechání truhlíku venku na přímém dešti a sněhu, kde voda zamrzne a kořeny se roztrhají. Někteří pěstitelé bylinky na zimu seříznou příliš, až u země, a rostlina pak nemá z čeho obrazit. Další chybou je přezimování v tmavé místnosti bez světla, kde rostliny sice nezmrznou, ale na jaře jsou vyčerpané a neschopné růstu.

Noční uzavření je samostatná kapitola. Slepičinec musí být zavíratelný a bez děr ve střeše i ve stěnách. Kuna se protáhne i mezerou širokou pět centimetrů a umí otevřít jednoduchý háček. Zavírejte na západku nebo petlici, kterou zvíře neposune. Před usazením zkontrolujte, zda v podlaze nejsou praskliny a zda pod dveřmi nezůstává mezera. Automatická vrata s časovým spínačem jsou praktická, ale musíte je pravidelně kontrolovat – zaseknutá vrata znamenají otevřený vchod.

Nejčastější chybou je spoléhat na to, že slepice před predátorem utečou nebo se ubrání. Nedokážou to. Když už dravec zaútočí, obvykle si vybere ty nejslabší kusy a během několika nocí dokáže zdecimovat celé hejno. Ochrana proto začíná ještě předtím, než se problém objeví, a nestojí na jednom opatření, ale na jejich kombinaci.

Kromě plotu a uzávěru pomáhá i to, jak slepice chováte. Rozptýlené hejno bez krytu je snadný cíl. Vysaďte ke výběhu keře nebo postavte přístřešky, kam se mohou slepice schovat, ale pozor – hustý porost zároveň poskytuje úkryt predátorům. Krmivo nenechávejte volně na zemi přes noc, protože přitahuje hlodavce a ty zase lišky. Slepice zavírejte vždy za tmy, ne až pozdě večer, kdy už se pohybují predátoři.

Základem je pevný výběh. Pletivo musí být zakopané alespoň třicet centimetrů do země nebo pod ním musí být betonová deska, jinak se liška, jezevec nebo kuna podhrabou. Drátěné pletivo s velkými oky je k ničemu – mladá liška nebo kuna proleze i poměrně malou štěrbinou. Oka by neměla být větší než pět centimetrů, u spodní části plotu raději dvě. Výška plotu kolem jednoho a půl metru stačí jen tehdy, když je nahoře přesah nebo plotna, která zabrání přelezení.