Když novorozenec nejí podle tabulky: co se děje a co s tím

Další oblastí, kde se tabulky míjejí účinkem, je noční krmení. Novorozenec se budí obvykle 2 až 3krát za noc, ale některé děti spí jednu delší pasáž (například 5 hodin) a pak chtějí jíst častěji přes den. To je normální. Pokud se snažíte dítě „naučit" přeskočit noční kojení pomocí tabulky, riskujete, že bude mít hlad a vy budete zbytečně unavení. Nechte dítě, ať si určí rytmus samo – ve třetím až čtvrtém měsíci začne většinou samo spát déle, bez ohledu na to, co říká tabulka.

Jak na to: nacvičte si klidné přivítání Začněte doma, bez rušivých vlivů. Když pes skočí, okamžitě se zastavte, nehýbejte se a vodítko pevně přidržte u těla, ale netahejte – jen mu znemožněte, aby se k vám dostal. Počkejte, až se pes uklidní a postaví se na všechny čtyři, pak ho odměňte pamlskem a klidným slovem. Tento postup opakujte pokaždé, když skáče. Jakmile pes zvládá situaci doma, přejděte na venkovní prostředí a postupně přidávejte rušivé podněty, jako jsou návštěvy nebo setkání s jinými lidmi.

Jak poznat, že zvířeti krmivo nesedí? Typickými příznaky nevhodné stravy jsou zažívací potíže (průjem, zvracení), nadměrná plynatost, svědění kůže, vypadávání srsti nebo apatie. Pokud se tyto projevy objeví po nasazení nového krmiva, nevracejte se k původnímu, ale zkuste jinou značku nebo typ (např. hypoalergenní variantu). Přechod na nové krmivo vždy provádějte postupně – během 5 až 7 dnů míchejte staré s novým v poměru, který se postupně mění. Náhlá změna může způsobit trávicí kolaps.

Nezapomínejte, že každé zvíře je individualita. Co vyhovuje sousedovic psovi, nemusí fungovat u toho vašeho. Sledujte, jak zvíře po jídle vypadá a chová se, a v případě pochybností se poraďte s veterinářem. Ten vám pomůže sestavit jídelníček šitý na míru, a to zejména při alergiích, chronických onemocněních nebo po operacích.

Častou chybou je neomezený přístup k suchému krmivu. Zatímco některé kočky si dávkují samy, většina psů jí, dokud může. Volné krmení vede k obezitě a přetížení trávicího systému. Ideální je rozdělit denní dávku na dvě až tři porce a podávat je ve stejnou dobu. U koček navíc dbejte na dostatek čerstvé vody, protože suché granule mají nízký obsah vlhkosti a nedostatečný pitný režim může vést k problémům s ledvinami.

Další fází je samotná jízda autem. Nejdřív jen nastartujte motor a nechte kočku v přepravce na sedadle pět minut, aniž byste vyjeli. Pak jeďte na krátkou projížďku po blízkém okolí, třeba jen kolem domu. Pokud kočka ječí nebo slintá, je to známka silného stresu – v tu chvíli je lepší vrátit se domů a zkrátit intervaly. Zvykání má být pozvolné, každý krok navyšujte až tehdy, když kočka zůstává klidná. Nezapomeňte přepravku zajistit bezpečnostním pásem nebo ji umístit do nohou, aby se při brzdění nepřevrátila.

Prvním krokem je odstranit dvířka nebo je zajistit v otevřené poloze, aby kočka neměla pocit pasti. Dovnitř umístěte měkkou deku s vaším pachem nebo kočičí pelíšek, který už zná. Pokud kočka projeví zájem, odměňte ji pamlskem přímo v přepravce. Tento krok opakujte několik dní, dokud kočka nebude dobrovolně vstupovat dovnitř. Důležité je nenutit ji, ať už fyzicky, nebo verbálním tlakem. Jakýkoli nátlak způsobí, že se přepravka stane hrozbou.

Typickou chybou je také špatná příprava umělého mléka. Často se stává, že rodiče odměří prášek „od oka" nebo přidají více vody, aby mělo dítě více tekutin. To je nebezpečné – příliš koncentrovaná směs zatěžuje ledviny, příliš naředěná nepokryje energetickou potřebu a může vést k podvýživě. Vždy používejte odměrku dodanou s výrobkem a přesně podle návodu na obalu. Stejně důležité je dodržovat poměr lžiček na počet mililitrů vody a nepřidávat žádné další přísady, jako je cukr nebo cereálie, bez konzultace s pediatrem.

Dlouhosrstá kočka je nádherná, ale její srst vyžaduje pravidelnou péči. Bez ní se rychle vytvoří chuchvalce, které kůži dráždí, způsobují bolest a mohou vést až k zánětům. Mnoho chovatelů se mylně domnívá, že kočka se o srst postará sama. Pravdou ale je, že mazlíček sám vyčesat nedokáže tolik odumřelých chlupů, kolik jich denně ztrácí. Proto je důležité naučit se správný postup a zařadit kartáčování do běžné rutiny.

Pamatujte, že každé dítě je jiné. Tabulka je užitečná k porovnání průměru, ale ne k předpovědi chování vašeho konkrétního miminka. Pokud máte pochybnosti o váhovém přírůstku, počtu mokrých plen (alespoň 6 až 8 za den po prvním týdnu) nebo o celkovém rozvoji, obraťte se na dětského lékaře. Ten posoudí, zda je vše v pořádku, a případně doporučí úpravu krmení. Vždy důvěřujte více svému pozorování a signálům dítěte než číslům v tabulce.