Když chcete čistou historii, naučte tým rebase

Merge commity vznikají ve chvíli, kdy do větve přidáte změny z jiné větve pomocí git merge. Vypadají neškodně, ale v dlouhé historii znesnadňují čtení, hledání regresí a používání nástrojů jako git bisect. Týmy, které chtějí lineární historii, používají rebase a fast-forward. Není to jen otázka vkusu — ovlivňuje to, jak rychle najdete, která změna něco rozbila.

Na sušení dejte teniskám čas. Obvykle to trvá 24 až 48 hodin, u kožených modelů i déle. Během této doby je nechte v klidu, nepřesouvejte je na přímé slunce a nepomáhejte fénem. Horký vzduch z fénu sice zrychlí odpařování, ale zároveň zdeformuje vlákna a popraská svrchní vrstvu. Pokud spěcháte, použijte ventilátor v místnosti, ne přímý proud teplého vzduchu.

Jak odstranit černý povlak bez poškození Nejprve vyzkoušej jemnou mechanickou cestu. Vezmi měkký hadřík z mikrovlákna a suchým prstem ho protlač přes záhyby. Pokud to nestačí, namoč šperk na pět minut do vlažné vody s kapkou prostředku na nádobí a jemně ho přetři dětským kartáčkem s měkkými štětinami. Potom důkladně opláchni a osuš. Na tmavé oxidy použij pastu z jedlé sody a vody v poměru 2:1. Nanášej ji prstem nebo vatovou tyčinkou, ne kovovým nástrojem. Třiď jen postižená místa, ne celý povrch. Po dokončení pastu smyj a šperk znovu vylešti hadříkem.

Pohyb přidávejte postupně. Krátká procházka třikrát denně je pro obézního psa lepší než jedna dlouhá. Začněte deseti minutami a každý týden přidejte pět. Vyhněte se skákání a běhu po tvrdém povrchu, dokud pes nezhubne, jinak si poškodí klouby. Plavání je ideální, pokud máte přístup k vodě. Pokud pes odmítá chodit, zkraťte trasu a jděte pomalu, ale pravidelně.

Proč se tenisky kroutí a ztrácejí barvu Tvar se deformuje teplem a nesprávnou polohou při sušení. Když tenisky postavíte na radiátor nebo je necháte na přímém slunci, teplota nad 40 °C změkčí lepidlo a pěnovou mezipodešev. Ta se pak sesedne nebo zvlní. Barva bledne hlavně u barevných textilií a semiše, protože UV záření rozkládá pigmenty. Dalším viníkem je sušička — horký vzduch působí na lepidlo i svrchní materiál.

Nejdřív tenisky zbavte hrubých nečistot. Vyjměte vložky a tkaničky, protože se suší nejrychleji a jinak brzdí odpařování vlhkosti z vnitřku. Vnější stranu otřete vlhkým hadříkem, případně použijte jemný kartáč. Silné znečištění řešte ručním praním ve vlažné vodě s trochou prostředku na jemné prádlo. Vyhněte se aviváži a bělidlům, která narušují barvu i lepidla.

Hlavní past: podobnost mezi druhy z různých skupin Největší chybou je srovnávat houbu jen s jedním známým druhem. Typicky se plete hřib žlučník s hřibem smrkovým – žlučník má na třeni tmavou síťku a růžovou dužninu, po rozkrojení hořkou. Hořkost se ale nepozná podle vzhledu, až podle chuti, a to se u syrové houby dělat nemusí, pokud si nejste jistí. Další pastí je záměna některých muchomůrek s žampiony nebo s jinými lupenatými houbami. Vždy proto kontrolujte barvu lupenů, tvar prstenu na třeni a to, zda houba roste ze země, nebo z dřeva.

Po usušení vyjměte papír, vložte zpět vložky a tkaničky. Tvar zkontrolujte pohledem z boku — pata a špička mají zůstat v rovině. Barvu otestujte na nenápadném místě, než tenisky znovu obujete. Semišové a kožené modely ošetřete impregnací ve spreji, která odpuzuje vodu a brání vyblednutí. Bílé textilie zůstanou déle svěží, pokud je před nošením nastříkáte ochranným prostředkem na textil.

Po vyčištění šperk ochraňuj. Noste ho jako poslední vrstvu při oblékání a odkládej jako první při svlékání. Pot, parfém, lak na vlasy a krém na ruce urychlují černání. Mezi nošením ukládej stříbro do zipového sáčku, ideálně s proužkem papíru, který pohlcuje sirné plyny. Odděluj ho od mědi, mosazi a gumiček, které uvolňují síru. Když šperk ztmavne, nepanikař - vrstva oxidu se dá odstranit opakovaně, dokud je pod ní stříbro.

Bezpečnost nakonec nestojí na jednom triku, ale na rutině: sbírejte jen to, co umíte pojmenovat celým jménem, noste houby v pevné a prodyšné nádobě, doma je roztřiďte a ihned zpracujte. Pokud se po jídle objeví nevolnost, zvracení nebo průjem, nečekejte, až to přejde. Vezměte zbytek jídla i syrové houby a vyhledejte lékaře. I malé množství může být nebezpečné.

U každé houby si všímejte celého těla, ne jen klobouku. Klobouk může být mokrý, suchý, vybledlý nebo okousaný, ale znaky na třeni a na jeho bázi zůstávají stálejší. Odkrojte houbu u země a prohlédněte i spodní část třeně – u některých smrtelně jedovatých druhů je tam pochva, která se při vytržení ztratí. Doma pak houbu rozřízněte podélně. Barva dužniny, její změna po rozříznutí a vůně patří k nejspolehlivějším znakům.