Jak si otevřít byt na šířku aneb open space design v praxi

Poslední tip, který mi změnil život. Kupte si pod postel a pod pohovku ty největší válečkové podložky proti skluzu, jaké seženete. Prkna kloužou po podlaze méně než koberce, ale nábytek se i tak může posouvat. A pokud se rozhodnete pro hardwood flooring, počítejte s tím, že podlaha bude vyžadovat olejování jednou za dva roky. Je to práce na hodinu, ale výsledek stojí za to. Dřevo potom voní a vypadá, jako byste ho položili včera. Moje přítelkyně si nejdřív stěžovala, že je podlaha tvrdá na chodidla. Pak si ale zvykla, a dneska už by neměnila. V malém bytě není místo na kompromisy. Buď podlaha funguje jako spolehlivý partner, nebo vám ztěžuje každý večerní rituál přestavování obýváku na ložn


Když se ohlédnu zpátky, tahle kuchyňská rekonstrukce byla jedna z nejlepších investic do našeho bytu. Už se nestresuji, že někdo přijede neočekávaně. Stačí pár pohybů a z jídelny se stane útulná noclehárna. Na druhou stranu jsem ale musela udělat kompromisy. Například jsem se vzdala myčky na nádobí, protože místo ní je nyní vestavěná skříň s policemi na talíře a sklenice. Ale myju raději ručně, než abych hosty posílala spát na rozkládací gauč, který připomíná trampolínu. Mít možnost nabídnout opravdovou postel s pohodlným matracem a pevným roštem je pro mě větší hodnota než lesklá myčka. A to je myslím hlavní ponaučení z celé té prom�


Klíčem k úspěchu se stal správný výběr spaní. Chtěla jsem, aby se na posteli dalo skutečně dobře spát, ne jen přečkat noc. Proto jsem investovala do kvalitního dvoudílného matrace s výškou 16 cm, který se skládá z pěny a studené pěny. Tento foam mattress je dostatečně pevný na každodenní používání, ale zároveň měkký pro občasného návštěvníka. Důležité je, že matrace je uložená na pevném dřevěném roštu s podélnými lištami. Slatted frame zajišťuje dostatečné odvětrávání a zabraňuje plesnivění. Právě kvůli vlhkosti v kuchyni jsem se bála, že bude matrace trpět. Ale díky tomu, že postel nestojí vedle sporáku, ale u okna, a pravidelně větráme, je vše v pořá


Další překvapení: klientka odolávala nápadu koupit sedačku s úložným boxem. Prý je to „stará škola". Ukázala jsem jí polohovatelný model s velvet upholstery, kde pod sedákem čeká prostor hluboký 25 centimetrů. Přesně na dvě zimní deky a čtyři polštáře. Když pochopila, že tenhle kus nábytku eliminuje potřebu nočního stolku přeplněného věcmi, přestala se bát použít slovo chytrá domácnost ve spojitosti s nábytkem. A já měla potichu radost, protože právě tohle je onen „chytrý" prvek – nečeká na pokyn z cloudu, ale řeší reálný problém: nedostatek místa v předsíni, kde se kupí krabice s botami a spac�


Když přijedou rodiče na víkend, začíná drama. Kde je uložit? Mnoho lidí v malých bytech sahá po nafukovací matraci, která ráno leží uprostřed místnosti jako velryba na mělčině. Japandi styl tohle řeší chytře pomocí kvalitní pohovky s výsuvem, která se během pár vteřin promění v plnohodnotné lůžko. Nemusíte lovit cizí peřiny z horní police skříně. Stačí lehce zatáhnout za madlo a máte hotovo. A ráno? Všechno mizí zpět do útrob sedačky. Klíč je v mechanismu. Klasické rozkládání s polštáři na zemi patří do minulosti. Skládací rám s jednoduchým pohybem udrží záda rovná a vy nepřijdete o centimetry potřebné pro průchod do kuchy


První byt, který jsem zařizovala sama, měl tak akorát 38 metrů a to včetně koupelny. Do velkého obýváku s kuchyňským koutem jsem potřebovala nacpat nejen pohovku, ale i místo na spaní pro občasné hosty. Oblíbená varianta „necháme to na ráno" nefunguje, když nemáte oddělenou ložnici. Rozhodla jsem se pro kvalitní rozkládací pohovku s click-clack mechanismem, která se promění v lehátko jedním pohybem zad. Jenže v obýváku byla jedna stěna dlouhá jen 240 centimetrů a na ni jsem potřebovala umístit nejen sedačku, ale i vytvořit dojem prostoru. Právě tehdy jsem pochopila kouzlo nástěnné malby. Na prázdnou zeď nad pohovkou jsem nechala namalovat jemnou, téměř průhlednou krajinu. Najednou se stěna „otevřela" a místnost začala dýc


Bydlím v malém bytě o velikosti 38 metrů čtverečních. Když jsem před dvěma lety vybíral novou podlahu, narazil jsem na zásadní otázku. Jak skloubit reprezentativní vzhled dřeva s každodenním provozem, kdy se tu střídá práce, odpočinek a přes noc i dva přátelé na návštěvě? Zkoušel jsem laminát, ale ten při každém kroku na nevyspalých nohách připomíná průmyslovou halu. Korková podlaha sice tlumí hluk, ale po roce vypadá jako staré tramvajenky. Nakonec jsem vsadil na tradiční dubové hardwood flooring v širokých prknech. A právě tato volba mi otevřela oči, jak moc podlaha ovlivňuje celý koncept malého prostoru, kde každý centimetr doslova bojuje o své mí