Co dělat, aby bylinky v truhlíku prospívaly celé léto?
Zaštipování je důležitější než hnojen
Předpěstování má smysl tam, kde semena klíčí pomalu nebo potřebují vyšší teplotu, než jakou má půda na záhoně. Typicky jde o bazalku, majoránku, tymián, rozmarýn, šalvěj, oregan a levanduli. Tyto bylinky vyséváme doma od února do března do lehkého substrátu, při teplotě kolem 18–22 °C. Semena sázíme mělce, jen lehce zahrneme, protože většina z nich potřebuje ke klíčení světlo. Po vzejití je nutné přesunout na světlé a chladnější místo, jinak se rostliny vytáhnou do délky a budou slabé.
Základem je pochopit, jak rozmarýn reaguje na střih. Každé zastřižení špičky výhonu přeruší dominantní růst a probudí spící pupeny pod řezem. Z jednoho výhonu tak vyraší dva až tři boční. Čím častěji a mělčeji stříháte, tím víc větvíte. Naopak hluboký řez do starého holého dřeva rostlina často nepřežije – z bezlisté části stonek už téměř neobráží.
Mnozí pěstitelé dělají chybu, že řízek ihned zapíchnou do hlíny a zalijí. Vlhká půda bez přístupu vzduchu je spolehlivou cestou k hnilobě. Lepší je nejprve nechat spodní konec na několik hodin zaschnout, aby se řez zatáhl. Poté řízek postavte do sklenice s vodou, kterou měňte každé dva až tři dny. Kořínky se objeví za dva až čtyři týdny. Voda nesmí být studená a sklenice nemá stát na přímém slunci.
Nejčastější chyba je kombinace tmavého stanoviště a časté zálivky. Druhá je sázení do běžného květinového substrátu, který drží vodu jako houba. Třetí je hnojení dusíkem – tymián po něm vytvoří bujné, ale slabé a málo aromatické listy. Kdo dodrží slunce, hrubší půdu a střídmou zálivku, bude mít tymián nejen do kuchyně, ale i na čaj při nachlazení.
Sklízet můžete kdykoli od jara do podzimu. Stříhejte vždy jen horní třetinu výhonů, nikdy ne celou rostlinu naráz. Řez provádějte nad místem, kde z hlavního stonku vyrůstají dva malé lístky – odtud rostlina obrazí. Pokud stříháte hluboko do dřeva, větev už neobroste a na rostlině zůstane holé místo. Nejvíc aromatické jsou lístky před květem, tedy v červnu. Když se objeví poupata, můžete je odstranit, čímž podpoříte tvorbu listů, nebo je nechat kvést pro včely.
Sklízejte pravidelně a správně. U bazalky odstřihněte vrchol nad dvěma páry listů, rostlina se rozvětví a nevyběhne do květu. Jakmile se objeví květní poupata, chuť listů slábne. Pažitku nestříhejte u země, ale nechte dva až tři centimetry nad půdou. Petržel nebo kopr se po odkvětu už neobnoví, proto je vysazujte postupně v několika vlnách.
Tymián patří mezi bylinky, které zvládne vypěstovat i ten, kdo si na zahradě moc nevěří. Není náročný na půdu ani na zálivku, ale nesnáší dvě věci: přemokření a přesazování s holými kořeny. Pokud mu dáte slunné místo a propustný substrát, vydrží na jednom stanovišti několik let a budete z něj sklízet skoro pořád. Naopak ve stínu a v těžké jílovité zemi rychle žloutne, chytá plíseň a uhnívá.
Na zahradě vyberte záhon, který je přes den na přímém slunci alespoň šest hodin. Půdu zryjte do hloubky rýče a zapracujte do ní hrubý písek nebo drobný štěrk, pokud je těžká. Tymián má rád chudší, vápenitější zem, takže hnojit kompostem stačí jednou za rok na jaře a jen slabě. Sazenice sázejte ve vzdálenosti zhruba třiceti centimetrů, aby mezi nimi proudil vzduch. Po výsadbě zalijte, ale další dny už jen kontrolujte, zda zem nepraská. Trvalý mokrý kořenový bal je nejčastější důvod, proč mladé rostlinky do dvou týdnů zajdou.
Květináč na parapetu chce jiný režim než záhon V květináči je tymián náchylnější k přeschnutí i k přelití, protože objem substrátu je malý. Použijte nádobu s drenážními otvory o průměru aspoň patnáct centimetrů a na dno dejte centimetrovou vrstvu keramzitu. Substrát míchejte ze dvou dílů kvalitní zeminy a jednoho dílu písku. Zalévejte tehdy, když je povrch substrátu na dotek suchý, a to důkladně, dokud voda neproteče do podmisky. Přebytečnou vodu z podmisky vždy vylijte, jinak se kořeny udusí. Přes léto postavte květináč na balkon nebo na okno orientované na jih, v zimě ho přesuňte na světlé místo s teplotou kolem deseti stupňů.
Na zimu venkovní tymián nezakrývejte fólií, ale chvojím nebo suchým listím. Fólie zadržuje vlhkost a pod ní rostlina plesniví. V květináči na balkoně je riziko promrznutí kořenů větší – obalte nádobu jutou nebo ji přeneste do chladné, ale bezmrazé místnosti. Pokud listy v zimě ztmavnou a změknou, většinou jde o přemokření, ne o mráz. Řez na jaře provádějte až po posledních mrazech, koncem března nebo v dubnu. Starší, vyholené rostliny je lepší nahradit řízky než je zachraňovat hlubokým střihem.