5 věcí, které v koupelně zvlhnou, a kam je dát jinam
Typické chyby: spád směřuje ke žlabu jen na papíře, ale v rohu se vytvoří kapsa. Vpust uprostřed má spád do čtyř stran, ale jedna strana je kratší a voda se vrací. Dále se zapomíná na rovinu u vstupu, kde vzniká bariéra. U žlabu se často podcení výška zátky a voda přetéká přes hranu. Řešením je vyzkoušet spád ještě před finální pokládkou: nalít vodu a sledovat, kudy skutečně odtéká.
Tip na závěr: po každém sprchování větrejte oknem nebo pusťte ventilátor alespoň deset minut. Stírejte vodu ze stěn a podlahy, aby se vlhkost neusazovala. Jednou za čas zkontrolujte spáry a silikon, případně je vyčistěte octem. Právě tam se plíseň objeví jako první a odtud se šíří dál.
Základní orientační hodnota pro stojící umyvadlo je vzdálenost horní hrany od dokončené podlahy. Pro většinu dospělých se pohybuje mezi 80 a 90 centimetry, ale to je jen rozptyl, ne návod. Měření se dělá od hotové podlahy, ne od hrubého betonu. Rozdíl mezi nimi bývá i několik centimetrů a právě ten rozhoduje o tom, jestli budete mít ruce v míse, nebo v loktech.
Než sáhnete po tmelu, musí být povrch dokonale suchý a odmaštěný. Vypněte vodu, demontujte žebřík, pokud to jde, a starý silikon odstraněte plastovou škrabkou. Zbytky dokonale odstraňte přípravkem na silikon, ne ředidlem, které může naleptat obklad. Spáru vysušte fénem a nechte vychladnout. Pokud je pod obkladem vlhko, silikon nepřilne a za pár týdnů se odloupne.
Po opravě netlačte na čas. Nechte baterii bez obkladu alespoň jeden den pod tlakem a několikrát ji otočte z teplé na studenou. Sledujte, jestli se objeví kapka. Teprve pak zavřete zeď. Pokud se voda objeví znovu, je lepší volat instalatéra, než znovu bourat. Podomítková baterie není složitá, ale chyba se ve zdi nedá ignorovat – voda si cestu najde vždycky.
Ručníky, župany a tělové kosmetiky na bázi olejů a mýdel vlhkost nepoškodí, pokud je po použití rozložíte a necháte uschnout. Problém nastává u předmětů, které vlhkost vtahují a drží ji uvnitř. Patří sem papírové obaly, karton, dřevo bez povrchové úpravy, přírodní textilie složené v těsném balení, ale i bavlněné vatové tyčinky nebo papírové kapesníky. Ty po pár týdnech v koupelně zvlhnou, ztratí pevnost a začnou plesnivět.
Minimální spád se udává v procentech nebo promile. Pro obklad se obvykle používá 1 až 2 procenta, tedy 1 až 2 centimetry na metr. U menších formátů a protiskluzných dlažeb stačí 1 procento, u velkých formátů je bezpečnější 1,5 až 2 procenta. Vždy se spád kontroluje vodováhou nebo laserem ještě před lepením, ne až po zatvrdnutí lepidla. Chyba se pak řeší jen bouráním.
Vlhkost v koupelně není nepřítel, ale její dlouhodobé působení na materiály a potraviny se projeví vždy. Rozhoduje proudění vzduchu, teplotní rozdíly a to, jak často větráte. Zásadní je i vzdálenost od sprchy a umístění vůči zdroji vlhkosti.
Praktický postup: nejprve zjistit, kam je možné odtok umístit kvůli odpadnímu potrubí. Potom zvolit typ odtoku a podle něj navrhnout spádové roviny. Vyznačit nejvyšší a nejnižší bod, vyspádovat podkladní vrstvu a zkontrolovat ji vodováhou. Teprve pak lepit dlažbu. U žlabu i vpusti platí, že voda má odtékat i při malém množství, ne jen při plném proudu. Když spád funguje, je jedno, jaký typ odtoku je použit.
U umyvadla na desce nebo na skříňce se výška počítá od horní hrany mísy, ne od desky. Rozdíl bývá tři až pět centimetrů a lidé ho často zapomenou započítat. Před instalací si vezměte metr a vyzkoušejte polohu nasucho. Předkloňte se, jako byste si myli ruce, a zkontrolujte, jestli se stehna nedotýkají hrany. Pokud ano, je umyvadlo příliš nízko nebo příliš hluboko. Lepší je strávit deset minut měřením než roky s nevhodnou výškou.
Výška umyvadla se často řeší až ve chvíli, kdy je dlažba položená a přívod vody na svém místě. Přitom právě tady vzniká nejvíc každodenního desconfortu. Univerzální číslo neexistuje, protože každý má jinou délku paží, jinak vysoká ramena a jiný sklon k předklonu. Výška, která vyhovuje jednomu, je pro druhého o deset centimetrů vedle.
Prádlo a textil obecně. Čisté ručníky a ložní prádlo skladujte v suché místnosti, ne v koupelně. Pokud tam skříň máte, nechte dvířka pootevřená a uvnitř dejte sáček s pohlcovačem vlhkosti. Zkontrolujte, zda skříň nestojí přímo u sprchového koutu. Mokré oblečení nikdy nenechávejte v koši přes noc, jinak začne plesnivět i koš.
Co vlhko snese a co ne Ručníky, žínky a koupelnové předložky patří do koupelny, ale musí mít kam uschnout. Pokud je věšíte na háček do rohu bez proudění vzduchu, zůstanou vlhké a začnou zapáchat. Lepší je věšák s rozestupy nebo tyč, kde se tkanina rozprostře. Ručníky perte při vyšší teplotě alespoň jednou týdně, jinak se v nich množí bakterie. Totéž platí pro závěsy do sprchy – po každém použití je roztáhněte, nechte okapat a občas vyperte.