5 věcí, které na chodbě překážejí, a co tam patří

Společná chodba v bytovém domě není skladiště ani výstavní síň. Je to úniková cesta, kterou musí každý kdykoli projít – včetně hasičů s vybavením. Co tam tedy smí zůstat a co už je problém, který se dá řešit jen stěží?

Když už se na zdi objeví vlhká skvrna, nezakrývej ji a nepřetírej barvou. Nejdřív nech zeď vyschnout při otevřeném okně, klidně dva až tři dny. Teprve potom zjistíš, jestli jde jen o povrchové navlhčení, nebo o hlubší problém. Pokud skvrna po vyschnutí zůstane viditelná, je nutné odstranit poškozenou vrstvu omítky a nechat zeď znovu vyschnout. Malé vlhké mapy se často zvětšují, protože sůl z omítky váže vodu ze vzduchu.

Praktický postup, když na chodbě narazíte na cizí věci: nejprve se slušně zeptejte souseda, jestli si je může odklidit. Většina lidí ani neví, že něco porušují. Když to nepomůže, obraťte se na výbor společenství nebo na správce domu. Ten může věc vyzvat k odstranění a při opakovaném neúspěchu přizvat hasiče nebo stavební úřad. Nikdy ale nic neodklízejte sami – mohli byste se dostat do sporu o náhradu škody.

Nejčastější chybou je snaha nacpat do bytu bez okna stejné množství nábytku jako do běžného pokoje. Méně je zde více. Druhou chybou je ignorovat vlhkost, dokud se neobjeví plíseň. Třetí je spoléhat na jednu lampu a divit se, že se v místnosti nedá číst. Když budete světlo, vzduch a uspořádání řešit průběžně, zjistíte, že i byt bez okna může být plnohodnotným místem k životu.

Praktické řešení je rozdělit obuv do tří skupin. První skupina zůstává u vchodu: denní obuv, přezůvky, případně jedna sportovní. Druhá skupina patří do skříně v předsíni nebo v nejbližší místnosti: boty na sezónu, které se nosí občas. Třetí skupina jde do dlouhodobého uskladnění: mimo sezónu, společenské boty, vzácné kousky. U vchodu by nemělo být víc než dva páry na osobu, maximálně tři. Pokud je dětí víc, držte se spodní hranice. Děti si stejně vezmou to, co vidí, a zbytek je jen na obtíž.

Kam bundu pověsit, aby zeď zůstala such

Co naopak na chodbě nemá co dělat vůbec: hořlavé materiály, starý nábytek, krabice, pneumatiky, barely s barvou nebo ředidly. Stejně tak tam nepatří sušáky na prádlo, přenosné elektrické spotřebiče a prodlužovačky. Zásuvky na chodbě bývají určené jen pro úklid, ne pro trvalé napájení mrazničky nebo nabíječky koloběžky. Riziko požáru i úrazu je tady příliš vysoké.

Ve skutečnosti není největší problém to, kam kolo v předsíni postavit. Zásadní chyba je něco jiného: většina lidí sáhne po vrtačce a do zdi vyvrtá díry pro hmoždinky, i když bydlí v pronájmu nebo má tenkou příčku. Právě špatně zvolený držák, který se opírá o zeď jen bodově, časem vytrhne omítku, poškodí rám kola a při sebemenším nárazu spadne. Přitom existuje řada řešení, která stojí na podlaze nebo se opírají o stropní desku, a zeď zůstane netknutá.

Květináče, botníky a věšáky: malé, ale problematické Mnozí majitelé bytů si chtějí chodbu zkrášlit. Květináč u dveří vypadá nevině, jenže při úniku se o něj dá zakopnout a při požáru může bránit evakuaci. Botník nebo věšák před dveřmi navíc zasahuje do společného prostoru, který patří všem. Pokud si nejste jistí, jestli váš květináč vadí, projděte se po chodbě s metrem nebo si prostě představte, že tudy má projet nosítka. Když se nevejdou, je něco špatně.

Poslední věc: pozor na výkladní skříňky a reklamní letáky. I malá cedule s nabídkou u dveří může být považována za nepovolený zásah do společných prostor. Pokud chcete na chodbě něco měnit, vždy to nejdřív projednejte na schůzi vlastníků. Ušetříte si tím hádky i případné pokuty.

Základní pravidlo zní: na chodbě může být jen to, co tam patří podle stavebního řešení domu a co nikomu nebrání v pohybu. Patří sem především zábradlí, osvětlení, domovní schránky, případně nástěnka nebo informační tabule, pokud s nimi souhlasí společenství vlastníků. Kočárek nebo jízdní kolo tam smí zůstat jen tehdy, když je k tomu vyhrazený prostor – třeba uzamykatelná kolárna nebo místnost pro kočárky. Volně položený kočárek na chodbě ale blokuje průchod a při požáru se stává smrtelnou překážkou.