5 pravidel, jak poznat, zda šev spravit, nebo přečalounit

Roztřepený šev na sedačce, židli nebo matraci nemusí hned znamenat nový potah. Rozhoduje rozsah poškození, stav látky v okolí a to, jak je potah ušitý. Než začnete shánět čalouníka, prohlédněte šev ze všech stran – i z rubu, pokud se k němu dostanete. Právě tam se ukáže, jestli nit jen povolila, nebo je látka utržená podél celé linie.

U koženkových a textilních potahů platí, že prosedání urychluje vlhkost. Sedák, který je často zpocený, ztrácí pružnost rychleji. Proto se vyplatí pod sedák občas dát savou podložku a nechat ho přes noc vyvětrat. Pravidelným otáčením a větráním prodloužíte životnost výplně o roky. Pokud už ani výměna pěny nepomáhá, je lepší koupit nový sedák než lepit starý. Nový díl z kvalitní pěny vydrží déle než sebelepší oprava toho původního.

Snímatelný povlak vypadá jako jednoznačná výhoda. Zaplatíte jednou, povléknete a při znečištění hodíte do pračky. Jenže právě v tom „hodíte do pračky" se skrývá past, kterou řada lidí objeví až po několika měsících. Nejde o to, že by snímatelné povlaky byly špatné. Jde o to, že se k nim lidé chovají jinak než k pevné látce, a tím si zadělávají na problém.

Přečalounění je nutné i tehdy, když je poškozený nosný rám, pružiny nebo když se šev rozpadá na více místech současně. U sedačky to poznáte tak, že si sednete a ozve se vrzání nebo cítíte propadnutí. U matrace zase rozhoduje, zda je látka utržená jen v rohu, nebo podél celé hrany. Pokud se potah sesouvá a šev drží jen na několika místech, oprava nemá cenu.

Postup, který funguje od prvního doty

Poslední věc, kterou většina lidí podcení, je skladování. Sundaný povlak se často ohne a strčí do skříně. Jenže složený povlak s gumou nebo membránou na stejném místě vytváří trvalé lomy. Po několika měsících guma ztratí pružnost a povlak nedrží. Skladujte povlak volně, nejlépe na ramínku nebo volně složený, ne zatížený dalším prádlem. Snímatelný povlak je výhoda jen tehdy, když se k němu chováte jako k funkčnímu dílu, ne jako k hadru, který se dá kdykoli vyměnit.

Skrytá nevýhoda nespočívá v povlaku samotném, ale v tom, co zakrývá. Lidé si zvyknou povlak sundat, vyprat a tvářit se, že je hotovo. Jenže pod ním zůstává výplň, která se také znečišťuje. U matrace stačí jednou za čas zkontrolovat, zda není na povrchu žlutá nebo cítit pot. Pokud ano, povlak už dávno nedělá svou práci. U sedačky zase pod povlakem zůstávají drobky a prach, které se tam dostanou při každém sundání a nasazení. Před nasazením povlaku je proto nutné výplň vysát a nechat vyvětrat.

Další past je mechanické opotřebení. Každé sundání a natažení namáhá švy a zipy. Zip, který je na povlaku matrace, vydrží tak dvě stě cyklů, pokud se s ním zachází hrubě. Pokud povlak sundáváte každý týden a taháte za zip silou, dřív praskne, než látka. Oprava zipu je přitom dražší než nový povlak. Řešení je jednoduché: zip otevírejte pomalu, po celé délce, a při nasazování ho nezavírejte, dokud povlak nesedí na místě.

Jenže výhoda funguje pouze tehdy, když povlak skutečně perete. A tady přichází první typická chyba: lidé povlak sundají, vyperou a nasadí zpět mokrý nebo vlhký. Vlhkost se uzavře mezi povlak a výplň. Výsledkem je zatuchlý pach, plíseň a v krajním případě zničená výplň. Povlak musí být před navlečením dokonale suchý, ne „skoro suchý". U silnějších povlaků to znamená klidně dvě hodiny na vzduchu nebo v sušičce na nízkou teplotu.

Vodoodpudivá impregnace není jen jeden přípravek. Jsou to dvě odlišné technologie, které se chovají jinak, jinak dlouho vydrží a jinak se aplikují. Zatímco sprej vytvoří na vláknech tenký film, který vodu odpuzuje, kapková impregnace proniká hlouběji do materiálu a váže se přímo na vlákna. Rozdíl poznáte už při prvním dešti – sprej vodu odráží z povrchu, kapka ji vsakuje pomaleji a při větším zatížení se dostane dovnitř.

Kdy je povlak opravdu výhoda Snímatelný povlak má smysl tam, kde se potí, jí, pije nebo kde je doma zvíře či malé dítě. U sedačky, matrace, autosedačky nebo dětské židle je to prakticky nutnost. Výhoda nespočívá v tom, že povlak sundáte, ale v tom, že ho můžete vyprat dřív, než se špína zažere do výplně. U matrace je to zásadní: pot a mastnota pronikají do jádra a zpětně se uvolňují do vzduchu. Povlak, který jde sundat a vyprat, tuhle cestu přeruší. Stejně tak u sedačky, kde se polité kafe dá řešit okamžitě, ne až vysušením látky na místě.

Druhá chyba je praní na příliš vysokou teplotu. Výrobci sice uvádějí, že povlak je pratelný, ale málokdo si všimne, že při vyšší teplotě se membrána, nepromokavá vrstva nebo elastická guma poškodí. Povlak pak drží na místě špatně, klouže a přestane plnit funkci. Praktické pravidlo: perte na třicet stupňů, používejte tekutý prostředek bez aviváže. Aviváž ucpává vlákna a snižuje savost i prodyšnost.