Skandinávský minimalismus v malém bytě: Když každý centimetr musí pracovat

Zásadní zkušenost přišla s dětským pokojem. Dcera chtěla princezny, já chtěla něco, co přežije první malířské pokusy. Vybrala jsem omyvatelnou vinylovou tapetu s motivem lesa. Když se na ni pak vyklepávaly pastelky, stačilo přejet vlhkým hadříkem a bylo čisto. A aby pokoj zároveň sloužil na spaní pro kamarádky, pořídila jsem rozkládací pohovku s lamelovým roštem, která se dala snadno přeměnit na dvoulůžko. Pod ni jsme umístili další šuplíky na hračky. Tapeta tu plnila funkci nejen estetickou, ale i praktickou. Děti si na ni lepily samolepky, které šly bez poškození sloupnout. Stěna zůstala celá a já nemusela každý rok přetí


Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o 38 metrech čtverečních, skandinávský interiérový design mi připadal jako nedosažitelný ideál z instagramových fotek. Jenže realita byla jiná. Světlé dřevo a bílé stěny sice opticky zvětšují prostor, ale kde schováte peřiny, polštáře a zimní deky? První lekce přišla hned po nastěhování. Koupila jsem nádhernou pohovku s velurovým čalouněním, která vypadala jako z katalogu, ale postrádala jakékoliv úložné místo. O víkendu, když přijeli přátelé na večeři, seděli jsme na přikrývkách složených v kuse, protože skříň už dávno praskala ve švech. Tehdy mi došlo, že v malém bytě musíte být vychytralí. Skandinávský styl není jen o estetice je o chytrých řešeních, která respektují vaše každodenní potř


Skandinávský interiérový design mě naučil milovat prázdno. Ale prázdno neznamená nedostatek. Znamená to, že každý kus nábytku má svůj důvod a svou funkci. Když jsem se zbavila zbytečných dekorací a kýčovitých poliček, uvolnilo se místo pro pořádnou pohovku s úložným prostorem pod sedákem. U nás doma teď máme model, kde pod každým sedákem je samostatný box na 60 cm hluboký. Vejde se tam pět dek, deset polštářů a ještě zimní boty. Jenomže pozor na měkkost. Pokud pod sedákem není pevná deska, matrace se časem propadne do dutiny. Kupte raději variantu s překližkovým dnem a pružinami místo dutého prostoru. Jinak za dva roky budete sedět v dí


Řadový dům není luxusní vila. Je to pracovní prostor, kde každá věc musí mít důvod. A právě v tom spočívá kouzlo townhouse interior design. Když se naučíte kombinovat funkčnost s estetikou, zjistíte, že i úzký prostor může být krásný. Naše obývací část teď vypadá jako z katalogu, ale zároveň v ní každý večer spíme a vaříme. Všechno má své místo. Až přijedou příbuzní na Vánoce, stačí jen pár pohybů a z gauče je ložnice pro dva. Žádné skládání židlí, žádné nafukovací matrace. Jenom pořádný foam mattress na pevné slatted frame a dobrá nálada. To je recept, který fung


Obývací pokoj pro hosty byl další oříšek. Malý byt nemá místo na oddělenou ložnici, takže gauč musí sloužit dvojnásob. Tady jsem sáhla po rozkládací pohovce s click-clack mechanismem. Zní to jako technická paráda, ale v praxi je to jednoduché. Opěrák lehce sklopíte, sedák vysunete a během deseti vteřin máte lehátko na spaní. Zásadní je ale složený rošt. Koupila jsem model, kde výrobce tvrdil, že rošt je integrovaný, ale ve skutečnosti šlo o slabé plasty, které se po třetím použití prohnuly. Pak jsem našla pohovku s pravým složeným roštem z bukových lamel a 16 cm pěnovou matrací. Na té spali hosté celý týden a nestěžovali si. I když pohovka zabírá víc místa než klasická sedačka, vyváží to komfortem. A hlavně, když po rodičích nezůstanou na zemi promáčklé polštáře, máte k


Kuchyň v řadovém domě je další kapitola sama pro sebe. Naše je úzká jako chodba, takže každý centimetr pracovní desky je svatý. Místo klasické jídelní sestavy jsme dali přednost pull-out sofa, která se dá zasunout pod pracovní desku. Když přijde návštěva, jednoduše ji vytáhnete a máte posezení pro tři. Když nikdo není, zmizí v prostoru a vy máte volnou podlahu na cvičení nebo na hraní. Jenom jsem podcenil výšku sedáku. První model byl moc nízký, kolena mi sahala k bradě. Museli jsme ho vyměnit za variantu s vyšším čalouněním. Tyhle detaily vás naučí, že townhouse interior design není o dokonalosti, ale o zkoušení a vylepšová


Co se týče materiálů, sázejte na vliesové tapety. Jsou prodyšné, snadno se lepí a v případě potřeby se dají suchou cestou strhnout. V kuchyni jsem použila omyvatelnou variantu, která odolá mastnotě a páře. Nad linkou mám tapetu s motivem cihlové zdi, která ladí s dřevěnou deskou stolu. A vedle stojí malá sedací souprava s úložným prostorem na utěrky a ubrousky. I v malém bytě lze tapetu skloubit s praktickým nábytkem. Když jsem před lety začínala, myslela jsem, že tapeta je jen ozdoba. Teď vím, že je to nástroj, jak z každého koutu vytěžit maximum, aniž byste museli bourat