6 zásad, které rozhodují o chuti sušených bylinek
Z vlastní kuchyně můžete použít vodu z máčení vaječných skořápek (bohatá na vápník) nebo vývar z cibulových slupek (draslík). Tyto prostředky aplikujte maximálně dvakrát za sezónu. Rozhodně se vyhněte používání čerstvého hnoje, močoviny nebo umělých hnojiv – obsahují příliš mnoho dusíku a naruší rovnováhu půdy. Typická chyba je také zalévání bylinek hnojivem na pokojové rostliny, které je koncentrované a způsobuje zasolení substrátu.
Sušení probíhá nejlépe ve tmě, při teplotě do 35 °C a s prouděním vzduchu. Přímé slunce ničí chlorofyl i silice, výsledek je pak bledý a bez chuti. Svážete-li bylinky do svazků, nechte mezi nimi dostatek prostoru a zavěste je stopkami nahoru. Tím se silicím usnadní pohyb do listů. Pokud sušíte na plochách, rozložte je v jedné vrstvě a denně obracejte. Délka sušení závisí na druhu, ale bezpečně poznáte hotové bylinky podle křupavosti – list se snadno drolí a stonek se ohne, nezlomí.
Nejčastější chybou při pěstování bylinek bývá nadměrná zálivka. Většina druhů, jako je rozmarýn, tymián nebo šalvěj, pochází ze suchých středomořských oblastí a jejich kořeny nesnesou trvale přemokřený substrát. Když kořeny stojí ve vodě, začnou hnít a rostlina přestane přijímat živiny. Projevuje se to žloutnutím listů a celkovým vadnutím i přes vlhký substrát. Řešení je jednoduché: substrát nechte mezi zálivkami vždy vyschnout do hloubky alespoň dvou centimetrů. Použijte květináč s drenážními otvory a na dno dejte vrstvu keramzitu. Zalévejte raději méně často, ale důkladně, a vždy přebytečnou vodu z misky vylijte.
Proč se máta v květináči chová jinak než na zahradě? Na zahradě máta nekontrolovaně obsazuje okolní půdu, ale v květináči může být stejně agresivní, pokud nemá dostatek místa. Kořeny se pak tlačí k povrchu a rostlina vytváří husté trsy, které dusí samy sebe. Pokud nechcete, aby se vám máta proměnila v džungli, pravidelně ji zaštipujte. Stačí odstřihnout vrcholky stonků nad párem listů – podpoříte tím růst nových výhonků a rostlina zůstane kompaktní. Důležité je také odstraňovat květy, jakmile se objeví, protože kvetení ubírá rostlině energii a urychluje její rozrůstání.
Jak stříhat a připravit bylinky k sušení Stříhejte vždy čistými a ostrými nůžkami, nikdy rostlinu netrhejte – poraněné stonky hůře regenerují a do řezu se dostávají choroby. Řez veďte nad párem listů, aby rostlina mohla pokračovat v růstu. U vytrvalých bylinek, jako je šalvěj či rozmarýn, neodstraňujte více než třetinu nadzemní části, jinak oslabíte rostlinu před zimou. Naproti tomu jednoleté bylinky, například koriandr nebo kopr, můžete sklízet téměř celé, ale vždy ponechte alespoň dva spodní páry listů.
Po usušení bylinky hned zpracujte. Nechte je vychladnout a poté je vložte do vzduchotěsných nádob, ideálně z tmavého skla. Neskladujte je v papírových sáčcích, které propouštějí vlhkost, ani v plastových krabičkách, kde se sráží voda. Každou bylinku skladujte zvlášť, aby si zachovala své specifické aroma. Na nádobu napište název a datum sušení. Nejlepší místo je tmavá skříňka nebo spíž, kde teplota nepřesahuje dvacet stupňů. Světlo a teplo jsou hlavní nepřátelé sušených bylinek.
Druhou častou chybou je pěstování bylinek v příliš malém květináči. Bylinky mají rády prostor pro kořeny, a pokud je necháte ve stejné nádobě dlouho po nákupu, přestanou růst a začnou žloutnout. Každá rostlina by měla mít alespoň tři až pět litrů substrátu, podle velikosti. Přesazujte na jaře do květináče o dvě čísla většího, s čerstvou zeminou. Při přesazování opatrně uvolněte kořenový bal a zkraťte příliš dlouhé kořeny. Po přesazení rostlinu týden nezalévejte, aby si kořeny zvykly na nové prostředí.
Pátým častým neduhem je nedostatečné hnojení. Bylinky nejsou náročné na živiny, ale ve vyčerpaném substrátu trpí nedostatkem dusíku, draslíku a hořčíku. Projevuje se to bledými listy a zpomaleným růstem. Hnojte jednou za tři až čtyři týdny organickým hnojivem určeným pro bylinky, vždy v poloviční koncentraci, než uvádí obal. Přehnojení je horší než nehnojení – nadbytek dusíku sice podpoří listy, ale výrazně zhorší aroma. Nejlépe je vsadit na kompostový výluh nebo bylinnou jíchu z kopřivy. Hnojte pouze v době vegetace, tedy od jara do konce léta.
Další chybou je nevhodná půda. Bylinky vyžadují dobře propustnou, mírně zásaditou až neutrální půdu. Univerzální zemina z obchodu je často příliš těžká a zadržuje vodu. Namíchejte si substrát z kompostu, písku a perlitu v poměru 3:2:1. Písek zajistí drenáž a perlit provzdušnění. Pokud pěstujete bylinky v truhlíku, přidejte na dno vrstvu štěrku. Vyhněte se zahradní hlíně, která bývá utužená a může obsahovat škůdce. Správně připravená půda je základem pro zdravý růst a bohatou úrodu.