5 úprav schránek a zvonků, které zvládne nájemník sám

Počítejte s tím, že dítě roste. Háček, který sedí dnes, bude za dva roky nízko. Řešením je posuvná lišta s více polohami nebo dvojice háčků v různých výškách, ze které postupně přecházíte na horní. Pokud vrtáte do zdi, označte si tužkou i rezervní výšky, ať nemusíte za rok hledat nové místo a plnit zbytečné díry. U sádrokartonu vždy použijte kotevní prvek určený pro daný typ desky, jinak háček s batohem vytrhnete i s kusem stěny.

Další častou chybou je odkládání léků, ostrých předmětů a drobností, které mohou spadnout. Nůžky, nůž, skleněná váza nebo miska s mincemi na nízké lavici představují riziko hlavně pro děti a domácí zvířata, ale i pro dospělé, kteří přicházejí s plnýma rukama a špatně vidí na zem. Vše, co může prasknout nebo se rozbít, přesuňte do uzavřené skříně, ne na otevřenou polici u dveří.

Pokud je plech opravdu horký, první pomocí je přerušit přímé sluneční záření. Zatemňovací fólie na okně, markýza nebo jen posunutá roleta sníží teplotu povrchu během několika minut. Další možností je zakrytí plechu rohoží z přírodního vlákna. Není to estetické řešení pro každý vstup, ale rohož funguje jako izolační vrstva a zároveň zachytí písek. Důležité je, aby rohož nebyla z gumy, protože ta se na horkém plechu začne lepit a zapáchat. Vhodnější je sisal, kokos nebo hrubá bavlna. Rohož je potřeba denně protřepat a jednou za čas vyprat, jinak se z ní stane zdroj zápachu.

Co si můžete udělat sami a co raději ne Bez zásahu do elektroinstalace zvládnete výměnu jmenovky, přelepení čísla bytu, výměnu krytu zvonku nebo přidání druhého tlačítka, pokud je na rámečku volné místo a jde o mechanické provedení. Naopak nový zvonek napojený na elektrický obvod, domovní telefon nebo kameru bez schválení neměňte. Typická chyba je, že nájemník odpojí starý zvonek, zapojí nový a sousedovi přestane zvonit pošta. Následky řeší elektrikář a platí to ten, kdo zásah provedl.

Než cokoli uděláte, projděte si nájemní smlouvu a domovní řád. Bývá v nich uvedeno, zda si nájemce smí osadit vlastní schránku nebo zvonek, případně jestli k tomu potřebuje písemný souhlas pronajímatele. Pokud byt vlastníte jen částečně nebo jde o družstevní byt, může být situace jiná a vyplatí se nejdřív zavolat správci domu. Ušetříte si tak hádku při kontrole i případné náklady na uvedení do původního stavu.

V létě dejte pozor na horký povrch. Pokud je dlažba rozpálená na dotek ruky, je pro tlapky příliš horká. Procházku přesuňte na ráno nebo večer. V zimě zase po každém kontaktu se solí tlapky opláchněte, i kdyby pes šel jen pár kroků. Sůl se drží v srsti a při olizování způsobuje zažívací potíže. Voda s trochou octa pomůže sůl rozpustit, ale nesmí zůstat v ráně.

Na co se zapomíná při poklád

Praktický postup je vždy stejný: vyfoťte původní stav, změřte rozteč šroubků a typ zvonku, zjistěte, jestli jde o nízké napětí, nebo o síťové napájení. Nový díl pak vybírejte podle rozměrů, ne podle vzhledu. Pokud si nejste jistí, zavolejte správce a nechte výměnu na něm. U schránek platí, že nesmíte měnit velikost ani umístění – držák je součástí společných částí a jeho přemístění je stavební úprava.

Základem je vlhká utěrka nebo hadřík, který má vlastní místo u dveří. Suchý hadr jen rozetře bláto a prach do záhybů mezi polštářky. Použijte vlažnou vodu, ne horkou. Pokud pes chodil po soli nebo posypu, opláchněte tlapky důkladně, protože sůl zůstává v srsti a dráždí kůži i při dalším olizování. Po umytí vždy osušte, hlavně mezi prsty – vlhko tam podporuje plísně a zapáchá.

Pozor také na jména. Na schránce i zvonku má být uvedeno to, co odpovídá skutečnému užívání bytu. Přidávat cizí jméno kvůli podnikání nebo podnájmu je riskantní, pokud s tím pronajímatel nesouhlasí. Po skončení nájmu vše uveďte do stavu, v jakém jste to převzali – ideálně podle úvodních fotografií. Ušetříte si tak dohadování o vratné kauci i zbytečné opravy na vlastní náklady.

Prohlídka, která zabere minutu, ale zachrání týdny Po osušení tlapky prohlédněte. Mezi polštářky se zachytávají kamínky, střepy, klásky a v zimě kousky ledu. Klásek je záludný – zapíchne se a postupně putuje výš, takže ho druhý den najdete až u zánětu. Vytáhněte ho pinzetou, pokud je vidět, a místo vydezinfikujte. Praskliny na polštářcích řešte ochranným balzámem nebo vazelínou ještě před procházkou, ne až po ní. Malé oděrky nechte dýchat, velké kryjte.

Nejčastější chyba je nechat psa olizovat tlapky po ošetření. Pes si tím sundá mast i obvaz a do rány zanese bakterie. Druhá chyba je obouvat psa do bot na celou procházku, i když jde jen po trávě. Boty chrání jen tam, kde je potřeba – na horkém asfaltu, v soli nebo na ostrém štěrku. Na běžnou cestu stačí oči a hadr. Třetí chyba je ignorovat kulhání. Když pes našlapuje jinak, tlapku prohlédněte hned, ne až po návratu domů.