4 místa, kam složit jídelní židle v malém bytě
Stohovatelné židle jsou praktické, dokud se u stolu nejí. Jenže právě tehdy začíná problém: kam s nimi, aby nepřekážely, nevrhaly stín do průchodu a nezabíraly místo, které potřebujete pro běžný život. Řešení není univerzální, záleží na dispozici bytu, ale existuje několik míst, která fungují opakovaně. Důležité je jedno pravidlo: židle musí být po ruce do deseti sekund, jinak je přestanete používat a skončí nastálo rozložené uprostřed místnosti.
U příloh platí jednoduché pravidlo: čím více tekutiny, tím hlubší nádoba. Knedlíky, brambory nebo rýže s omáčkou si žádají hlubší mělký talíř, případně hluboký talíř s rovným dnem. Naopak suché přílohy, jako je pečivo, suché těstoviny nebo grilovaná zelenina, patří na mělký talíř. Pokud jíte polévku jako předkrm a hlavní jídlo hned po ní, připravte si oba talíře předem. Servírování na jeden talíř pro oba chody vede k tomu, že se chutě smíchají a polévka zchladne.
Kdy je přebroušení jediná rozumná ces
Přesuny dělejte vždy za kratší stranu desky, ne za roh. Tlačením za roh stůl křížíte a kolečka se mohou zaseknout. Před jídlem zkontrolujte, že stůl nestojí na kabelu nebo na hraně koberce. A hlavně: nechte u okna i u gauče alespoň sedmdesát centimetrů volného prostoru na židli. Bez toho se stůl sice přesune, ale sednout si k němu už nedá.
Materiál hraje větší roli, než se zdá. Sklo a lesklý laminát vypadají dobře, ale na kolečkách se každý otisk prstu a šmouha zvětší. Matná lamina, dýha nebo lakovaná MDF se udržuje snáz. Hmotnost stolu udržte do dvaceti kilogramů, jinak s ním neposunete bez námahy a kolečka se dřív opotřebí. Deska by neměla být tenčí než dva centimetry, aby se neprohýbala, když se o ni opřete.
Výška stolu musí odpovídat výšce sezení. Když se stůl přesouvá ke gauči, mnozí ho nastaví na výšku jídelních židlí a pak u něj na gauči sedí nepohodlně. Zjistěte si výšku sedáku gauče a porovnejte ji s výškou jídelní židle. Rozdíl bývá pět až deset centimetrů. Řešením je buď stůl s nastavitelnou výškou, nebo dvě sady židlí – nízká podsedáková židle ke gauči a běžná jídelní židle k oknu. Vyhýbejte se stolům, které se výškově nastavují pouze šroubováním noh, protože to při každém přesunu dělat nebudete.
Hluboký talíř má smysl u polévky, vývaru, husté kaše, rizota s velkým podílem omáčky nebo třeba u snídaně, když se podává mléko s cereáliemi. Jeho okraj drží obsah uvnitř a zabraňuje přelití. Jakmile ale na hluboký talíř položíte řízek, knedlík nebo těstoviny, jídlo se v něm topí, špatně se krájí a příbor neustále naráží do vysokých stěn. To je první praktický problém, ne estetický.
Jídelní stůl na kolečkách řeší problém, který zná každý menší byt: jídelna je zároveň obývacím pokojem, pracovnou i průchodem. Pevný stůl zabere místo, které přes den potřebujete na něco jiného. Pojízdný stůl se jednoduše odtlačí k oknu, když se jí, a vrátí se ke gauči, když chcete sledovat televizi nebo si číst. Rozdíl mezi dobrým a špatným řešením ale není v tom, že má kolečka. Je v tom, jak je stůl postavený a jak se s ním dá manipulovat.
Když se stůl rozjíždí při jídle Nejčastější chyba je koupit levný stolek s kolečky, které se samovolně rozjíždějí. Stačí se opřít loktem a stůl ujede. Řešení je dvojí: buď mají kolečka aretaci, kterou po přesunu zamáčknete, nebo stůl při jídle stojí na nohách a kolečka se jen vysouvají. Druhá varianta je dražší, ale stabilnější. Pokud kolečka aretaci nemají, dejte pod dvě z nich klínky nebo stůl postavte tak, aby se jedno kolečko opíralo o zeď.
Na závěr platí, že méně je někdy více. Není potřeba mít na stole vše, co by mohlo být užitečné. Stačí talíř, příbor, sklenice a jedna společná nádoba uprostřed. Zbytek odložte na servírovací vozík, kuchyňskou linku nebo na parapet. Malý stůl tak zůstane přehledný, pohodlný a jídlo se na něj vejde bez toho, aby se muselo cokoliv přesouvat.
Nejdřív si změřte trasu, po které se stůl bude pohybovat. Většina lidí zkontroluje jen šířku místa, kde stůl stojí, a zapomene na průjezd mezi židlemi, prahem nebo kobercem. Kolečka o průměru menším než pět centimetrů se zaseknou o hranu koberce i o spáru mezi parketou a dlažbou. Čím větší a měkčí kolečka, tím snáz stůl přejede, ale tím víc bude vidět, když stojí. Pro běžný byt se osvědčila kolečka o průměru šest až osm centimetrů, nejlépe s brzdou alespoň na dvou z nich.