4 kroky, jak bezpečně zabalit noční stolek

Vhodný je dvouvrstvý karton s vlnitou střední vrstvou. Tenký jednostěnný se pod hmotností desky prohne a rohy se rozjedou. Sežeňte karton z většího spotřebiče nebo nábytku, bývá dostatečně tuhý a často ho lidé vyhazují. Pokud máte jen měkký karton, zpevněte dno druhou vrstvou slepenou lepicí páskou do kříže. Dno musí unést váhu stolku i s výplní, proto ho nepodceňujte.

Starší židle mívají čepy a kolíky zality lepidlem. Tady šroubovák nepomůže. Postupujte tak, že nejdřív zkusíte spoj uvolnit poklepem přes dřevěný hranolek a gumovou paličkou. Teprve když to nejde, přiložte na spoj teplý vlhký hadr a nechte působit. Teplo lepidlo změkčí. Nikdy nepáčte spoje šroubovákem přímo do dřeva, vznikne otlak a tříska, která se už neopraví. Pokud spoj drží i po zahřátí, nepokoušejte se ho zlomit. Rozložíte jen to, co povolí, zbytek nechte celý.

Zabalit noční stolek vypadá jako banalita, dokud se nezačnou loupat hrany dýhy nebo dokud se neulomí noha při přenosu. Ať už ho stěhujete, vozíte na chatu, nebo ho jen potřebujete ochránit před prachem při rekonstrukci, rozhoduje příprava. Nábytek tohoto typu bývá menší, ale často těžší, než vypadá, a mívá tenké nohy, které nesnesou tlak popruhů. Cílem je dostat stolek z místa na místo bez poškození desky, spojů i povrchu.

Dveře a zásuvky řešte jako první Posuvné dveře vytáhněte z kolejnice tak, že je nadzvednete a vysunete směrem k sobě. U otočných dveří odšroubujte panty od korpusu, ne od dveří – zůstanou tak pohromadě a neztratí se seřizovací šroubky. Zásuvky vysaďte z vodících lišt stisknutím pojistky na boku výsuvu. Když pojistka nejde najít, vytáhněte zásuvku do poloviny a mírným zvednutím ji uvolněte. Nikdy ji nevytrhávejte silou, vodící lišty se snadno ohne a pak už zásuvka nedoléhá.

Poslední rada se týká šroubů. Všechny volné spojovací prvky slepte páskou přímo k dílu, ke kterému patří, nebo je vložte do sáčku přilepeného na vnitřní stranu bočnice. Volně ložené šrouby v krabici se vždycky vysypou a část se ztratí. Pokud se některý spojovací prvek přesto ztratí, nahraďte ho stejným typem a rozměrem – delší šroub projde na druhou stranu a poškodí viditelný povrch.

Začněte tím, že nábytek co nejvíce odlehčíte. Vyndejte zásuvky, police, dveře a všechny volné součásti. Skříně a komody tím ztratí značnou část hmotnosti a lépe se s nimi manipuluje. Šroubky a menší díly dávejte do uzavíratelných sáčků a přilepte je k odpovídajícímu kusu, jinak se při skládání ztratí. Odstraňte také nohy, úchytky a cokoli, co může při přenášení zachytit o rám dveří.

Před prvním pohybem skříň úplně vyprázdněte a roztřiďte obsah na dvě hromady – to, co se stěhuje, a to, co zůstává nebo jde pryč. Prázdná skříň je lehčí, ale hlavně se s ní dá bezpečně manipulovat. Připravte si křížový šroubovák, imbus v běžných velikostech, malou páčidlo nebo plochý šroubovák na krytky, samolepicí pásky a bublinkovou fólii. Než cokoli povolíte, vyfoťte si vnitřek i zadní stěnu. Fotka zachrání situaci, když si za týden nebudete jistí, která police patřila kam.

Dlouhodobě se vyplatí udržovat na nábytku ochranný film a mít po ruce rukavice i hadřík. Nejde o složitou vědu, ale o návyk. Kdo na to myslí předem, tomu lak zůstane lesklý a bez šmouh. Kdo to podcení, ten po pár měsících řeší, jak otisky odstranit, a často už jen leští nebo přelakovává. Rozdíl je jen v pár vteřinách pozornosti při každém dotyku.

Korpus rozebírejte na podlaze, ne na stojato. Položené bočnice se nekroutí a šrouby se povolují lépe. Spojovací kolíky a excentry ukládejte do uzavíratelných sáčků podle toho, odkud pocházejí – míchanice dílů z různých míst je druhý nejčastější důvod, proč se skříň při zpětné montáži „nějak nechce" složit. Zadní sololitovou stěnu sundejte až nakonec, drží často celou geometrii skříně. Když ji strhnete dřív, korpus se rozjede do stran.

Demontáž šatní skříně vypadá jako jednoduchá práce, dokud se člověk nepokusí odšroubovat první šroub a zjistí, že desky drží jinak, než čekal. Nejčastější chyba je začít shora nebo od dveří. Skříň je sestavená tak, že se rozebírá v opačném pořadí, než byla smontovaná. Nejdřív tedy dveře, pak police, zásuvky a teprve nakonec korpus. Kdo začne bočnicí, většinou ohne spojovací kolíky nebo utrhne hranu lamina.

Přeprava je samostatná kapitola. Desky vezu naplocho, nikdy ne na hraně a nikdy ne opřené o stěnu auta. Hrany obalte pěnovou fólií nebo alespoň kartonem a přelepte papírovou páskou, která později nezanechá lepivý film. Dveře a zásuvky položte mezi desky, ne na ně. Větší skříně se vyplatí rozložit na díly, které zvládne jedna osoba – menší kusy se méně poškodí a snáz se vejdou do výtahu i do dveří.