Ráno složíte dvě přikrývky a postel se změní v sezení

Dvě přikrývky na jedné posteli nejsou problém, dokud je ráno nechcete uklidit a zároveň si na posteli chtít sednout. Klíč je v tom, že prostor pro sezení nevznikne jen tím, že přikrývky složíte na hromadu. Vznikne tehdy, když je složíte tak, aby vytvořily pevnou a rovnou plochu podél jedné strany postele. Nejde o estetiku, ale o funkci: potřebujete místo, kam si sednete, aniž byste se propadli do měkkého středu nebo shodili všechno na zem.

Spací kout pro dva lidi nebývá problém, dokud jeden z nich nezačne chrápat, vrtět se nebo vstávat dřív. Většina párů řeší pohodlí dvou matrací, ale zapomíná na to, co probouzí toho druhého: pohyb, zvuk a světlo. Právě tyto tři faktory rozhodují o tom, zda se ráno probudíte odpočatí, nebo podráždění. Uspořádání koutu musí vycházet z toho, kdo z vás je citlivější a na co přesně reaguje.

Otevřené okno pomůže jen tehdy, když má vzduch kam odej�

Než začnete cokoliv řezat, změřte si tři věci: výšku parapetu, výšku spodní hrany otevíracího křídla a hloubku okenního výklenku. Přepážka by měla končit alespoň 10 cm pod spodní hranou křídla, aby okno šlo bezpečně otevřít i vyklopit. Pokud je parapet nízko, může být lepší přepážka jen do úrovně postele, tedy kolem 60 cm. Zvažte také, kudy vede topení pod oknem — přepážka před ním brání proudění teplého vzduchu a v místnosti bude chladno.

Když podložka nestačí, přijdou na řadu suché zipy a pás

Každodenní rozkládání pohovky na spaní má jedno úskalí, které se neprojeví hned: prostor před ní. Večer ho potřebujete na rozložení, v noci na bezpečný pohyb a ráno zase na složení. Pokud ho podceníte, budete do pohovky narážet, přeskakovat přes ni nebo ji složíte jen s vypětím sil. Základní pravidlo zní: před pohovkou by mělo zůstat tolik místa, kolik zabírá hloubka rozložené lůžky, plus jeden krok navíc. U běžné rozkládací pohovky to znamená zhruba 90 až 110 cm volné podlahy. U dvoulůžka s výsuvem počítejte i 130 cm.