Mýdlo a chlor, které berou prstenům lesk
Barevné divadlo na obloze není jen otázka štěstí. Většina halových jevů, irizace a podobných úkazů vzniká podle předvídatelných pravidel. Když víš, na co se dívat a kdy, máš šanci je vidět několikrát do roka. Klíčem je kombinace tenké oblačnosti, správného úhlu ke Slunci a trpělivosti.
Odpočinek v chladu rozhoduje víc než rece
Dodržováním těchto zásad udržíte lesk snubních prstenů po celá desetiletí. Není potřeba drahých přípravků ani speciálních přístrojů. Stačí vlažná voda, měkký kartáček, bavlněný hadřík a vědomí toho, čemu se vyhnout. Právě vyhýbání se chybám je důležitější než samotné čištění.
Nábytek volíme nízký a bez nožiček, nebo naopak zcela závěsný. Skříňka na boty ukotvená ke zdi uvolní podlahu a předsíň dýchá. Otevřené police místo uzavřených dvířek snižují pocit tíhy, ale musí na nich být pořádek. Každá věc navíc působí jako překážka. Do úzké předsíně se nevejde věšák s hlubokými ramínky, použijte úzké háčky v jedné řadě. Zrcadlo umístěné na dveřích šatny je další možnost, ale pozor na jeho tloušťku. Silné zrcadlo na dveřích může bránit jejich otevírání.
Mezi typické chyby patří odkládání prstenů na okraj umyvadla, kde hrozí pád do odtoku, a nošení při sportu nebo zahradničení. Další častou chybou je používání zubní pasty na zlato – obsahuje abraziva, která povrch poškrábou. Stejně tak je nevhodné čistit prsteny v octu nebo v agresivních odstraňovačích vodního kamene, pokud obsahují chlor. Chlor narušuje slitinu zlata a může způsobit křehnutí prasklin.
Zrcadlo je nejúčinnější nástroj, ale jen když visí správně. Umístěte ho na stěnu proti oknu nebo proti světlému zdroji. Odraz světla vytvoří iluzi druhého okna a předsíň se opticky prodlouží. Ideální je zrcadlo od podlahy ke stropu, případně co nejvyšší. Malé zrcátko nad botníkem ničemu nepomůže, naopak přitáhne pozornost k nedostatku místa. Pokud nemáte celostěnnou plochu, použijte dvě až tři zrcadla stejného tvaru zavěšená v jedné linii. Nesázejte je náhodně po místnosti, vznikne z toho chaos.
Co si na Novém Městě všímat a co naopak přehlíž
Největší chybou při péči o snubní prsteny je představa, že stačí je občas otřít hadříkem. Prsteny nosíte denně, přicházejí do styku s mýdlem, krémem, potem, vodou z bazénu i s čisticími prostředky. Všechny tyto látky se usazují v záhybech obroučky a v úchytu kamene, kde vytvářejí šedavý film. Právě ten film bere prstenům lesk nejčastěji – ne opotřebení kovu.
Základem je pravidelná rutina. Jednou týdně namočte prsteny na deset minut do vlažné vody s kapkou prostředku na nádobí. Měkkým zubním kartáčkem jemně přejeďte vnitřní i vnější stranu obroučky a hlavně prostor kolem kamene, kde se drží nejvíc nečistot. Poté prsteny opláchněte pod tekoucí vodou a osušte bavlněným hadříkem, který nepouští vlákna. Nepoužívejte papírové utěrky, škrábou povrch.
U kamenů platí jednoduché pravidlo: čím měkčí kámen, tím menší tlak. Diamant, safír a rubín vydrží čištění kartáčkem. Opál, perla, tanzanit nebo smaragd jsou citlivé na teplo, chemii i mechanické čistění. Tyto kameny čistěte pouze vlažnou vodou a měkkým hadříkem, nikdy je neponořujte do ultrazvukové čističky, která může způsobit praskliny nebo uvolnění kamene z úchytu.
Na co si dát pozor u jednotlivých kovů a kamenů Zlato a platina snesou výše popsaný postup bez problému, ale stříbro vyžaduje opatrnější přístup. Stříbrné prsteny časem tmavnou vlivem síry ze vzduchu i z pokožky. Pomůže jemná pasta z jedlé sody a vody, kterou nanesete prstem a poté důkladně opláchnete. Vyhněte se však drhnutí kartáčkem u rhodiovaných povrchů, mohli byste je prodřít a prsten ztratí svou bílou barvu.
Jednou za rok až dva nechte prsteny zkontrolovat u zlatníka. Zkontroluje upevnění kamene a případné opotřebení hrotů. Prsten, který se zdá být v pořádku, může mít uvolněný kámen, který vypadne při běžné činnosti. Pokud prsteny odkládáte, ukládejte je odděleně do látkového pytlíku nebo do přihrádky šperkovnice, aby se neškrábaly navzájem. Diamant tvrdostí převyšuje zlato, takže při společném uložení vytvoří na povrchu jemné rýhy.