Editing Jak vykouzlit domov v 25 metrech: Průvodce designem garsonky

Další past, do které jsem málem spadla, je materiál. Chtěla jsem něco hřejivého, ale praktického. Nakonec jsme zvolili velvet upholstery. Sametový povrch je dnes už ošetřený proti žmolkování a snadno se čistí. Když náhodou vylijete kávu, stačí jemné mýdlo a hadřík. Navíc sametová textura dodá celému koutu pocit luxusu, i když je pohovka levnější. Ale pozor na barvu. Světle šedá je sice bezpečná, ale každá skvma je hned vidět. Já jsem zvolila tmavě modrou, která zároveň opticky nezvětšuje prostor, ale dodá mu hloubku. Když na ni položíte pár světlých polštářů, vznikne krásný kontrast, který rozbíjí tu typickou šeď panelákových obýváků. V zimě na ni navíc krásně usedne te<br><br><br>Jedna z nejčastějších otázek od mých kamarádek zněla: a co když máme hosty na delší dobu? Na to jsem myslela. Vedle hlavní sedačky, která je zároveň pull-out sofa, máme malý taburet, který se dá také použít jako přistýlka. Samotná pull-out sofa se ale rozkládá do roviny, takže vznikne opravdová postel o šířce 140 centimetrů. Žádná úzká lehátka. A protože má foam mattress samostatně potah, dá se v případě potřeby sundat a vyprat. To zachránilo už nejeden večer, když malý synovec rozlil džus. Uvědomila jsem si, že správně zvolený mechanismus a kvalitní pěna jsou investice, která se vrací v každé noci klidného spánku. Není nic horšího, než se vzbudit s bolestí zad z proleželé seda�<br><br><br>Když jsem bydlela v garsonce, každý centimetr podlahy byl vzácný. Jídelní stůl jsem měla opřený o zeď, ale večer ho bylo nutné stěhovat kvůli rozkládacímu gauči. Řešení přišlo v podobě stolu s odklápěcí deskou, který se během pár vteřin změnil z miniatury pro dva na plnohodnotní stůl pro šest osob. Jenže pak přišel problém s přespáním kamarádů. Klasická rozkládací pohovka zabrala moc místa, a tak jsem sáhla po variantě s tenkým rámem a kvalitní pěnovou matrací. Tady narážíme na první past: mnoho lidí si myslí, že tenká matrace na rozkládacím sedáku je dostatečná, ale stačí jedna noc a záda vám dají zapravdu. Hledejte proto modely s 16 cm foam mattress na lamelovém roštu, která drží tvar i po letech používání. Kombinace jídelního stolu a tohoto typu spaní ušetří nejen místo, ale i nervy při ranním skládá<br><br><br>Spánek je v malém bytě citlivé téma. Když bydlíte v garsonce, ložnice není místnost, ale jen část místnosti. Kvalita spánku proto stojí a padá na matraci. U pull-out sofy jsem narazila na problém. Většina levných modelů má matraci tenkou jako deka. Spát na ní každou noc? To by mě bolela záda do týdne. Vyřešila jsem to koupí samostatné foam mattress o tloušťce 16 centimetrů, kterou dávám přes noc na rozloženou pohovku. Design garsonky musí myslet na detaily, a tohle je jeden z nich. Pěnová matrace má paměťový efekt, kopíruje tělo a nemačká se. Přes den ji schovávám do velkého úložného boxu pod oknem, který zároveň slouží jako lavice na sezení. Jediné, co mi vadí, je každodenní přenášení. Ale v malém bytě se člověk naučí dělat kompromisy. Když je matrace srolovaná, vejde se i do skříně nad dve�<br><br><br>Materiál čalounění dělá obrovský rozdíl v tom, jak ložnice působí. Když jsem zkoušela různé typy, nejvíc mě překvapila velvet upholstery. Samet je na dotek hebký a tlumí hluk. V ložnici to znamená, že když o půlnoci upustíte knihu, neslyšíte ránu o dřevo. Navíc sametová čela postelí jsou dnes v široké škále barev. Zvolila jsem tmavě modrou, která kontrastuje s bílými stěnami. Ale pozor na údržbu. Samet láká prach a chlupy domácích mazlíčků. Musíte ho pravidelně vysávat kartáčovým nástavcem. Pokud máte alergii, raději sáhněte po pratelných povlakech nebo po hladké látce, jako je len. Ten se snadno čistí a nevytváří statický náboj. Moje druhá ložnice má len v barvě písku. Působí vzdušně a nestá<br><br><br>S vlastní zkušeností vím, že rozhodování mezi pevnou postelí a obývacím gaučem je složité, zvlášť když musí ložnice sloužit i jako pracovna. Moje kamarádka Markéta bydlí v garsonce a potřebovala postel pro sebe a občasné hosty. Zvolila pull-out sofa, tedy výsuvné lůžko, které se vytáhne dopředu jako šuplík. Ušetřila tím metr čtvereční, protože přes den zabírá pohovka jen hloubku 80 cm. Večer ji vytáhne a má plnohodnotné lůžko. Výhoda spočívá v tom, že matrace zůstává celá a neskládá se napůl. Kdybych měla vybrat jednu věc, která na takovém lůžku nejvíc vadí, je to absence pevné opěrky zad. Některé modely mají opěradlo, které se musí odepnout a položit stranou. To mě štve. Lepší jsou ty, kde opěrka sama zapadne do roviny s podlož<br><br><br>Pro ty, kdo bojují s nedostatkem místa na ložní prádlo, existuje další finta. Kupte k jídelnímu stolu jednu bed with storage – tedy židli, která má pod sedákem hluboký box. Uklidíte tam nejen deky, ale i dva povlečení a malý polštářek. Vypadá to jako obyčejná dining chair, ale uvnitř se skrývá úložný prostor o objemu asi padesát litrů. Žádné tahání kufrů z horní police skříně. Prostě si sednete, pod nohama máte pevnou podložku, a když je potřeba, otevřete víko. Jediná nevýhoda je, že tyhle modely bývají těžší, takže s nimi nebudete hýbat při každém úklidu. Ale pokud máte stabilní místo, je to geniál